Kde a jak píšu články
čtvrtek, dubna 03, 2014
Mám v podstatě dvě místa, kde píšu. Posledních pár let nomádím (= můj výraz) mezi Prahou, kde studuji, a svou rodnou hroudou na Lounsku. "Pražské" dny mám většinou plné školy a dalších aktivit, a tak nejvíce článků vzniká pořád ještě v mém pokoji v domě u rodičů. Je to mé milované místo, které jsem si za ty věky přetvořila doslova k obrazu svému. V této chvíli je fialovo-bíle vymalované, ale na léto chystám změnu a rozhodně to bude něco světlejšího.
 |
| Moji recenzní pomocníci: notebook, knížka, blok a foťák |
Čím fotím a na čem píšu
Začínám tím, že nafotím knížku. Články s ilustracemi zkrátka vypadají mnohem lépe a knížky jsou tak fotogenické, že by bylo škoda je z recenze vynechat. Navíc si říkám, že taková fotka čtenáři řekne mnohem víc než třeba jen náhled obálky, který je navíc k nalezení na jakémkoli eshopu. Až na pár výjimek používám foťák SONY NEX-3, což je polozrcadlovka (nazývaná též "kompakt s vyměnitelnými objektivy" nebo profesionálními fotografy také "kočkopes"), která má na svědomí i většinu fotek, které si můžete prohlédnout v Galerii. Fotit se snažím přes den, za dobrého světla a na nějakém neutrálním pozadí – většinou knihu tedy pokládám na stůl (ten jste mohli v recenzích vidět asi tak milionkrát!), někdy ale fotky vznikají i jinde. Pár ilustračních fotek mám focených i telefonem.
Když už jsme u té techniky, můj nejdůležitější stroj je Acer Aspire, třináctipalcový notebook, ve kterém dělám všechno – věci do školy, do práce, na blog, také v něm upravuji fotky a vytvářím grafiku... Problém je, že mi posledních pár měsíců poněkud zlobí, takže se modlím, ať mě jednoho dne nenechá ve štychu. Kdyby si tohle četl nějaký prodejce nebo výrobce notebooků, jsem otevřená jakékoli spolupráci! :) (že já nebloguju o počítačích!)
Recenze píšu rovnou v editoru na Bloggeru, protože je to bezpečnější. Články se mi průběžně samy ukládají, a tak se nemusím bát žádné "pohromy", když se mi zčistajasna vypne notebook (což se poslední dobou čas od času děje). Navíc mi vyhovuje, že si můžu průběžně kontrolovat, jak bude článek vypadat přímo na blogu, čemuž potom uzpůsobuji délku odstavců i další úpravy. Hezky vypadající text se podle mě také o to příjemněji čte.
První odstavec
Pár hodin až den po přečtení knihy začínám psát první odstavec recenze. Někdy později, ale to pak bývá mnohem náročnější práce, protože mám myšlenky už zase někde jinde. Obsah prvního odstavce bývá různý, ale většinou se v něm snažím nějak zajistit, aby čtenáře daná knížka zaujala do té míry, aby pokračoval ve čtení článku. V žurnalistice platí, že první odstavec by měl shrnout to, o co v článku půjde – tím se někdy opravdu řídím, někdy ale vůbec, protože mám chuť vám říci něco úplně jiného. :) Výhoda blogu je v tom, že si na něm můžete dělat, co se vám jen zachce.
U poslední recenze mě pobavil komentář Bookloverky, která napsala, že si při čtení té recenze představuje, že ji bez zaváhání snad jen nadiktuji a je hotovo. Kéž by to tak bylo! Většinou je to totiž právě naopak a já málokdy napíšu recenzi na jeden zátah. Často sesmolím třeba jen dva odstavce a jdu od toho, dělám něco úplně jiného a v průběhu dne se mi v hlavě rojí nápady další odstavce. Dost často napíšu půlku recenze ráno, druhou půlku večer. Někdy se to se mnou táhne i více dní – to když mám lenivější náladu a psaní mi nejde úplně od od ruky.
Když to moc nejde
Někdy mi jde psaní samo, že bych recenzi napsala snad i na koleni v přeplněném autobuse, někdy to ale trochu drhne, nechce se mi, píšu nesmysly, které vzápětí mažu (a poté je píšu znovu). V takové zoufalé chvíli dokážou nejrůznější maličkosti hotové divy. Pokud tomu ale nic nebrání, dost často recenzi zkrátka odložím na jiný den. Přece jen je to hobby a jako takové mě musí v první řadě bavit, jinak to nemá smysl. Jestli to ale odložit nejde (třeba proto, že v dalších dnech nebude čas), pomáhá mi několik různých věcí. V případě, že mám více času a zkrátka si jen potřebuji urovnat myšlenky, je ideální třeba procházka v přírodě nebo také dlouhá horká koupel. Když ale není čas na nic z toho, zavádím následující:
1. Minimalismus na stole – zůstane tam jen notebook, knížka, mobil a sešit na poznámky, všechno ostatní může třeba i podvědomě rozptylovat. Obvykle si na stůl odkládám spoustu věcí, ale v tuhle chvíli musí pryč.
2. Čerstvý vzduch – je-li to možné, mám alespoň na chvíli otevřené okno. Teď na jaře mi do okna ze zahrady zpívají ptáčkové = ideální soundtrack na lepší náladu. :)
3. Voda, ovoce, džusy, zelenina – cokoliv osvěžujícího, šťavnatého dokáže vzpružit.
4. Pinterest – možná je tahle sociální síť pro spoustu prokrastinátorů učiněné zlo, ale mě naopak většinou obrovsky namotivuje a nakopne k práci. Stačí pět minut a mám chuť pracovat o sto šest, jen jde o to prohlížet si ty správné nástěnky. :)
 |
| Tenhle sešítek z Ikey nosím všude s sebou a používám ho jako zápisnik, diář, to-do list, píšu si do něj nápady na články a recenze... |
 |
| ...a čmárám si do něj v dlouhých chvílích různá moudra! :) |
 |
| Takhle by měly vypadat všechny dny, co říkáte? :) |
Pořádně jsem se rozepsala, že?
Budu ráda, když se teď rozepíšete vy a řeknete mi, jaké "psací zvyklosti" máte pro změnu vy samotní. ;)
35 komentářů
Skvělý článek :-).. Já ještě nepíši dlouho, ale na co jsem si zvykla je, že první půlku recenze píši, když jsem přibližně v polovině knihy.. Udělám si takový úvod, shrnutí děje (aspoň vím, že neprozradím příliš) a část hodnocení.. Kamarádka se mi za to pořád směje, když jí napíšu, že mám přečtenou půlku knihy a hotovou půlku recenze :-D.. Jinak jsou dny, kdy článek mám hotový za chvilku, začnu psát a najednou zjistím, že už to stačí, ale někdy to vyloženě lámu přes koleno, nic mě nenapadá a to to radši vypnu a zkusím to třeba druhý den, jakmile něco potím, tak to pak nedává smysl..
OdpovědětVymazatTo je zajímavý postup! :)) Díky za komentář! ;)
VymazatTu část „Když to moc nejde“ můžu skoro podepsat, jen bych místo Pinterestu zaznamenal domácí práce. Třeba při mytí nádobí se mi často povede utřídit myšlenky, no a i když třeba ne, tak mám aspoň uklizeno :) Delší texty sice nepíšu na na části jako ty, ale několikrát si to promítám v hlavě v podstatě už ve formátu toho psaného textu, takže to je asi podobné. Vždycky je zajímavý vidět, jak a s čím pracují ostatní, díky za to!
OdpovědětVymazatNení zač! :)
VymazatJsem ráda, že nejsem jediná, kdo píše recenzi třeba i několik dní.:-) Dělám si sice během čtení, případně hned po dočtení poznámky, ale ještě jsem se nedostala do fáze, kdy se jimi při psaní řídím.:-)
OdpovědětVymazatJá třeba píšu dost často v posteli a nejen články na blog ale klidně i úkoly do školy a tak. Stůl mám jako odkládací místo.:-D
Já právě taky většinou ty poznámky vůbec nepoužívám, takže jsem s tím přestala. Ale vždycky když narazím na nějakou zajímavou pasáž, vyfotím si ji do telefonu a před psaním recenze pak ty nafocené fotografie prolítnu. :)
VymazatV posteli také někdy píšu, různě to střídám. Díkybohu za notebooky! :)
Takovéhle příspěvky miluji, bohužel jich na českých blozích moc nenacházím, takže Ti za tento moc děkuji. Doufám, že není poslední. Protože přesně, jak jsi psala o tom pinterestu, fotky dokážou pořádně inspirovat... :-) A zase jsem celý Tvůj článek přečetla od začátku do konce, mám Tvé psané slovo prostě moc ráda. Těším se na další Tvé příspěvky a prosím, strašně prosím, vyfoť pro mě svoji knihovničku... :-)
OdpovědětVymazatNení zač. ;) Poslední snad není! Dlouho už jsem něco takového plánovala, takže v tom nejspíš budu pokračovat - třeba právě tou knihovničkou, když tak prosíš! :)) Díky se komentář! ;)
VymazatTak to se mi moc líbilo a řekla bych, že se svým psaním, i když se netýká recenzí, to mám dost podobně:) A ten návod na krizi je super, já mám hrozný zlozvky že když se dostanu do fáze, kdy mi to nejde, tlačím to i přes tu depresi, nejím, nespím a pak to stejně vyčerpaná vzdám a musím pokračovat v jiném rozpoložení. Ale pořád si neumím říct, teď ne, stejně to nemá smysl.
OdpovědětVymazatNěkdy to taky zkouším, i když to nejde, ale ve většině případů to vážně nemá význam... Tak přeji co nejméně takových dní! ;)
VymazatSuper článok, dobre som spravila, že som zaňho na FB hlasovala ;) Ja by som taký nemohla napísať, lebo v našej chaotickej domácnosti s deťmi taký pôvabný kútik na prácu ako ty proste nemám... Aktuálne je na stole okrem notebooku a pohára s perami: jeden nabíjajúci sa mobil, jeden nabíjajúci sa tablet, hromádka zápisníkov a poznámok na sadenie vecí do záhrady, dva obrázky lietadiel, jedna šálka čaju, balíček kapesníkov a z neznámeho dôvodu kovové "čajítko" na lúhovanie. :) A ešte tam bývajú hračky. A deti. :-D Pri písaní recenzií už to mám tak, že v priebehu čítania mi napadajú rozličné poznámky a prirovnania, tie si zapisujem alebo sa ich snažím zapamätať, a potom ich v priebehu písania využijem. Inak to mám ako ty - keď mám inšpiráciu a čas, tak mám za hodinku napísané aj s kontrolou. Keď nie, odreagúvam sa domácimi prácami. No vážne, už som sa pohrávala s myšlienkou na diktafón, lebo najlepšie veci mi napadajú pri žehlení a umývaní riadu, a kým prácu dokončím, tak ich zabudnem :-D Ale zatiaľ to v praxi funguje tak, že si väčšinou pri nejakej manuálnej činnosti sformulujem vždy jeden odstavec - o čom tam chcem písať a podobne. Napíšem ho, a zasa odchádzam manuálne pracovať :) Osvedčilo sa mi to ako najlepší systém.
OdpovědětVymazatFotka takového místečka by ale byla zábavná! :))
VymazatFoťák nemám, čo mi je veľmi ľúto a raz si ho určite kúpim. Recenzie tiež píšem tak, že mám pri sebe len notebook, knihu a prípadne poznámky k nej, ale s tým rozdielom, že ju začínam písať až väčšinou až 2 dni po dočítaní knihy. Ja potrebujem, aby sa mi dojmy z knihy uležali v hlave, nedokážem napísať recenziu hneď po dočítaní knihy. Ale koľko recenzentov, toľko spôsobom písania recenzie :D
OdpovědětVymazatNěkdo to má zkrátka postavené trochu jinak. :) Díky za komentář!
VymazatSkvělý článek!! :)
OdpovědětVymazatJá to mám trochu jinak, protože recenze točím. Většinou si na papír napíšu, jak se správně vyslovuje jméno autora (odposlechnu si to v amerických videích :-)), potom třeba nějaké drobnosti, co mi uvízly v hlavě a ráda bych je řekla, ale pak si jen stoupnu před foťák a mluvím z placu :-D No a pak to musím sestříhat.. takže mi dělání recenze se vší všudy vezme aspoň 5 hodin:D
jinak máš moc pěkný pokojíček! :) a ta fotka s pootevřeným oknem je skvělá! :)
Díky moc, Rodaw! :)
VymazatPanejo, pět hodin je hodně! Kvalita zkrátka něco stojí! ;)
Skvělý článek! Ty bys mohla psát o čemkoliv a mě by to bavilo fakt! :) Ještě mi tam chybí v čem upravuješ fotky, protože rozhodně nemají nádech z foťáku, ale moc se mi to líbí! Já píšu recenzi i několik dní a klidně až dva tři dny po dočtení, někdy déle, protože v první chvíli jsem taková z toho rozrušená, postupně si to ukládám a pak to píšu a jako Ty mám občas chvíle kdy to moc nejde :) Ale až bude čas taky napíšu takový článek, možná by to někoho zajímalo :)
OdpovědětVymazatDíky! :) Fotky upravuji ve Photoshopu, žádný jiný grafický program ani nemám. :) A fotky v telefonu většinou upravuju při sdílení na Instagram nebo někdy v aplikaci Snapseed, tu mám ráda. :)
VymazatUrčitě taky něco takového napiš, ráda si to přečtu! :)
Moc hezký článek, já hrozně ráda šmíruju ostatní. :-) Máš pěkný psací koutek. Souhlasím, že je lepší se nerozptylovat, jinak já si už při čtení sumíruju, co bych chtěla zmínit a nakonec to do bloggeru nasypu docela rychle, bohužel mi ale nejde moc grafická úprava, a tak nejvíc času trávím koukáním na náhled a přidáváním či odebíráním mezer mezi řádky. Aspoň při tom opravuju překlepy.
OdpovědětVymazatTěším se na další články, krásný víkend!
Jo, s grafickou úpravou na Bloggeru bývá někdy kříž...
VymazatDíky za přání! ;)
Já bych si ještě k tomu jako bonus přála uveřejnění podle tebe těch správných nástěnek na Pinterestu. :-) Je to kumšt najít nějakou takovou, tedy aspoň pro mě. :-)
OdpovědětVymazatNo vidíš, díky za tip na článek, o tom bych vážně někdy mohla napsat! ;)
VymazatJá jsem dříve psala recenzi co nejdříve, abych nezapomněla myšlenky, které se mi v hlavě objevily ihned po dočtení knížky. Bývají většinou nejlepší. Ale jelikož má čím dál, tím méně času (A kdo ne? :)) začala jsem si psát do sešítku postupem četby veškeré myšlenky, které se mi vynoří. Ten hrdina je ale protivnej! To pořád čtu jednu a tu samou stránku? a tak podobně. :)
OdpovědětVymazatA když nejde psaní, jdu si uvařit capuccino, nejlépe vanilkové do pořádného hrnečku, vezmu notebook do postele, kde hrozí nebezpečí v podobě přehřátí, ale potom to jde. :) a když to nejde, jdu číst a ono to půjde jindy. ;)
Teď jsem na to cappuccino úplně dostala chuť! :)
VymazatDíky za komentář! :)
Super článek! :) Já většinou potřebuji jen poznámky o tom, o čem chci do recenzi napsat, knížku pěkně na stole a čaj. Pak už to jde docela samo. Akorát jsem lehce hyperaktivní, takže se nedokážu soustředit jen na psaní recenze a občas si někam odběhnu nebo začnu dělat něco jiného, ale kdybych to neudělala, nemohla bych se pak na to psaní soustředit. :D
OdpovědětVymazatNěkdy se mi děje to samé! :))
VymazatAhoj Brabi, Tvé psaní je vážně moc dobré. Už dlouho zvažuji založení blogu a Tvé psaní mě k němu více a více nakopává, tak snad nakonec dočista nakopne. A moc oceňuji, jak sesumírovaně jsi dovedla napsat, jaké věci děláš, když to nejde. Já se v takových případech motivuji psaním do deníku, volně tam nechám plynout svoje myšlenky, hlava se uvolní a mohu se zase vrátit k původní práci
OdpovědětVymazatDíky za pochvalu! ;) Mám radost, že má moje psaní takové motivační účinky! ;)
VymazatSkvělý článek! :) Z tvého pokoje dýchá super atmosféra. S tím stolem máš ale pravdu. Ten můj je bláznivě přeplněný. Slouží mi i jako noční stolek, tak na něm mám různé krémy, pořadače, bedny od počítače a triliardu knih, kterou při studiu potřebuju. Měla bych to ale nejak zredukovat. Souhlasím s tím, že když něco píšu (nemusí to být zrovna o knihách) málokdy se stane, že bych to napsala na jeden zátah. Blogger je super, že si to po sobě prohlídneš v editoru, vidíš jak to bude reálně vypadat a doupravíš k obrazu svému, to mi dost pomáhá.
OdpovědětVymazatDíky! Taky jsem vždycky měla na stole spoustu věcí (a ony se tam průběžně zase objevují!), ale vážně se mi osvědčilo to všechno zredukovat, je to mnohem příjemnější! :)
VymazatPovedený článek! Vždycky se ráda inspiruji metodami a zvyky ostatních blogerů. :)
OdpovědětVymazatTěší mě, že nejsem jediná, které občas trvá napsat jednu recenzi celý den. Mám to většinou úplně stejně jako ty - začnu psát s představou, že za hodinu budu hotová, pak napíšu dva odstavce, celé odpoledne dělám něco jiného a vrátím se k tomu až večer. Ale jak jsi sama řekla, nejdůležitější je se do ničeho nenutit.
A ten zápisník je úžasný, taky by se mi nějaký takový hodil!
Díky! :) Zápisník mají v Ikee v několika různých barvách. ;)
VymazatToho Nexíka máme aj my doma , len ho moc nepoužívam m nechce sa mi to napájať stále :D a tak radšej použijem mobil a cez wifi si to dám do pc ... článok zaujal :)
OdpovědětVymazatAhoj :)
OdpovědětVymazatKdyž si projíždím tvůj nádherný blog říkám si,jestli se nemám jít rovnou zahrabat,ale chci tě o něco poožádat.:) Taktéž jsem začala psát recenze a ráda bych se tomu věnovala i nadále. Proto tě žádám o shlédnutí mého blogu a případného komentáře. předem děkuji L.:)
http://crazynewdays.blog.cz/
Ahoj, no já jsem se rozhodla nedávno také nějak začít psát články a takové ty více marketingové texty, protože jsem k hezkému psaní měla vždy trochu větší předpoklady, než třeba k matematice :-) V poslední době jsem se začala věnovat trochu více marketingu jako takovém a třeba i pokročilejším disciplinam, jako je například newsletter :-)
OdpovědětVymazat