V dnešní době se zdá, že umění a věda jsou naprosto protichůdné a neslučitelné věci. Zatímco vědci jsou vnímáni jako představitelé chladné racionality, uznávající pouze nezpochybnitelná fakta podložená exaktně ověřitelnými důkazy, umělci a filozofové jako kdyby stáli na "druhém břehu". Přitom, když se nad tím zamyslíte, objektem jejich zájmu je tatáž věc: zkoumání člověka, světa a vesmíru kolem nás.
John D. Barrow, britský kosmolog, matematik, teoretický fyzik (ale rovněž i spisovatel a dramatik), se rozhodl ve své populárně naučné knize Vesmír plný umění poukázat na to, že umělci a vědci od prvopočátku směřují za stejným cílem a že dnešní "rozštěpené" pojetí nesvědčí žádnému z nich, natožpak nezapojené veřejnosti, která v současné době není schopna porozumět ani umění, ani vědě.