Napětí i humor v jednom nonstop knihkupectví

čtvrtek, října 10, 2013

Knihkupectví jsou magická místa už sama o sobě: všude samé voňavé knihy ukrývající spousty příběhů, znalostí a historie - a přitom jsou všechny jen na dosah ruky (a naší peněženky). Sanfranciské Nonstop knihkupectví pana Penumbry, ve kterém hlavní hrdina románu začíná pracovat jako noční prodavač, je však očividně záhadnější a tajuplnější než kterékoli jiné knihkupectví na světě.

Kniha Nonstop knihkupectví pana Penumbry se v loňském roce stala jedním z amerických bestsellerů. Její autor Robin Sloan, ekonom a specialista v médiích (mimo jiné i v Twitteru), ji nejprve vydal pouze jako povídku a navíc jen elektronicky. Měla ale takový úspěch, že se ji rozhodl přepracovat v rozsáhlejší román a dodat jí i tištěnou podobu, jejíž obálka je navíc označována za jednu z nejzajímavějších roku 2012 - americké vydání knihy dokonce i svítí ve tmě. Česká obálka nakladatelství Host sice fluerescentní barvou opatřena není, ale přesto si pochvalu zaslouží: použití zdánlivě nečitelných nápisů na obálce i uvnitř knihy byl rozhodně zajímavý nápad.



Mezi minulostí a budoucností

Hlavní postavou příběhu je mladý grafik Clay, který přišel o práci a marně shání nějakou další. Nakonec se zeptá v jednom zapadlém knihkupectví, které má ve výloze vyvěšené oznámení, že hledají výpomoc na noční směny. Clay se tedy stává nočním prodavačem v tajuplném knihkupectví, do kterého téměř nikdo nechodí. Až na ty zvláštní podivíny, kteří si chodí pro jakési starodávné knihy ze zadního oddělení - pro knihy, které má Clay přísně zakázáno číst a zkoumat. Ano, něco tu nehraje a Clay je naštěstí přesně ten správný typ hrdiny, který by měl celou tu záhadu objasnit.

Knihkupectví pana Penumbry je velmi neobvyklá kniha, kterou jen těžko zařadíte do nějaké žánrové škatulky. Připadá mi, že ze spousty žánrů vyzobává zajímavé střípky, které pak rozmixuje v neotřelý příběh. Ten sice obsahuje spousty klišé, které ale v tak zvláštní kombinaci vytvářejí promyšlené a ve výsledku i originální dílo. 

Obzvlášť zajímavé je na knize to, že v sobě spojuje jak obdiv k moderním technologiím, Googlu, programování, počítačové grafice a dalším vymoženostem dnešní doby, tak určité staromilství a okouzlení klasickými technologiemi, knihami, papírem i vědomostmi, které jsou v dnešní době dávno zapomenuty.

Osvědčená forma a pocta fantasy příběhům

Co se stylu vyprávění týče, autor se velmi nápadně drží tradiční formy okoukané (a osvědčené) v žánru fantasy a dalších dobrodružných příbězích. Jedná se o ověřený model, který dobře funguje a jeho použití je naprosto v pořádku, i když je bohužel velmi snadné jej rychle prohlédnout. Podstatné ovšem je, že Robin Sloan si tuto nápadnost dobře uvědomuje a jeho postavy se na mnoha místech - jakožto fanoušci fantasy příběhů - samy označují za jednotlivé modelové role, které jsou v jejich oblíbených příbězích tak časté. Narážek na fantasy literaturu je v knize ovšem mnohem více a pokud ji máte v oblibě i vy, určitě si jich všimnete.

Co se skrývá pod přebalem?

Za jednu z nejvydařenějších postav považuji pana Penumbru, majitele knihkupectví. Je to záhadný starý pán, který mi až neuvěřitelně silně připomínal profesora Brumbála ze série knih od Rowlingové. Možná za to mohl ten častý popis modrých očí, jeho moudrost, velká odvaha postavit se nadřízeným orgánům i za cenu vlastního znevýhodnění, ale určitě i neskrývané sympatie pro hlavního hrdinu. Vzpomínky na Harryho Pottera ve mě vyvolala třeba i tajná půlnoční výprava do jedné "zapovězené" knihovny plné záhadných svazků - právě v Harry Potterovi jsme na tajemné knihy naráželi na každém kroku a Robin Sloan mi dokázal navodit přesně tu samou atmosféru.


Kniha se vám určitě bude líbit, pokud:
1) máte rádi fantasy příběhy;
2) fandíte moderním technologiím a alespoň do určité míry jim rozumíte;
3) zároveň ale obdivujete i "oldschoolové" věci a techniky;
4) a hlavně milujete knihy a stará knihkupectví.

Nonstop knihkupectví pana Penumbry je čtivý a napínavý příběh, kterému ale zároveň nechybí určitá dávka humoru a dobrá zápletka. Je to román vystavěný na konceptu fantasy příběhů, který se ovšem odehrává v dnešním světě, v tomto okamžiku, na hraně digitálního a "papírového" věku. Je to neobyčejná kniha, která určitě stojí za pozornost.


Mé hodnocení:

★★★★☆


Robin Sloan: Nonstop knihkupectví pana Penumbry
Přeložila Petra Jelínková. Vydalo nakladatelství Host v roce 2013, 320 stran.


Za recenzní výtisk mockrát děkuji nakladatelství Host.

18 komentářů

  1. O téhle knize slyším poprvé, ale už jsi mě dokázala navnadit - rozhodně ji vyzkouším :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ach jo, ty dokážeš na každou knihu tak krásně navnadit a já jen pak zoufale přemýšlím, kde seženu dostatek peněz a volného času... Kniha půjde na seznam, velice mě z tvého popisu zaujala :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, tahle kniha za to vážně stojí! :) S penězi a časem jsem ale na štíru také - zachraňuje mě moje nespavost a recenzní výtisky! :)

      Vymazat
  3. Ten nápad mě vážně zaujal a vypadá to, že splňuji všechny 4 podmínky, takže jakmile budu moct, určitě si knihu přečtu. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Recenze zaujala, už si knihu píšu na seznam.

    OdpovědětVymazat
  5. Ahojky, nominovala jsem tě do Libster blog award a byla bych moc ráda kdyby si se zúčastnila :) Více informací nalezneš zde : http://book-musings.blogspot.cz/2013/10/liebster-blog-award-tag.html

    OdpovědětVymazat
  6. Přidávám druhou nominaci na Liebster blog award.:-)
    Jestli budeš mít chuť, informace najdeš tady:
    http://kocicikosik.blogspot.cz/2013/10/liebster-blog-award.html

    OdpovědětVymazat
  7. Tak tuto knihu bych si určitě chtěla přečíst. Recenze se ti moc povedla. :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Nevím, nevím, nechala jsem se nalákat a dost litovala - humor mizivý, napětí téměř žádné, z fantasy jen slaboučký odvárek... takové celé nějaké prvoplánové, autor si očividně řekl, že "souboj" světa starých, tištěných knih s e-světem, Googlem apod. je lákavý, takové "současné téma" :). Postavy mají jen jména, nic víc... tohle by napsal kdejaký středoškolák. Bohužel. Ale na druhou stranu - tomu se člověk nevyhne, že občas čte špatné knihy, alespoň si pak víc uvědomí kvality těch výborných. (A možná mě to mělo trknout, ony ty nekvality z recenzí docela prosvítají).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé a pardon, chtěla jsem se i podepsat, asi jsem nějak byla moc v ráži :)., Markéta

      Vymazat
    2. Tak to mě moc mrzí, že knížka nakonec nakonec nesedla.

      Já s ní byla spokojená - ne nadšená, ale bavilo mě ji číst. Co jsem teď četla recenze dalších recenzentů, třeba i z novin, často tuto knihu chválili dokonce i více než já. Každý má ale zkrátka jiný vkus a ne všichni v každé knize uvidí to, o co se autor pokoušel...

      Vymazat
    3. Děkuju za reakce, já si (těsně) po odeslání říkala, že můj komentář asi vyzní konfrontačněji než jsem chtěla...Jinak to, že "ne každý uvidí..." je pravda, vůbec neříká, že vždycky odhalím všechno, tady mi ale daleko víc vadilo, že je spousta věcí tak moc zřejmých (na co autor odkazuje, s čím to má být paralela...). Ale chápu, že to některým čtenářům tak vyhovuje a vůbec to nechci shazovat. Ale nemyslím si na druhou stranu, že jde pokaždé (teď už vůbec nemluvím o téhle knížce) říct, že každý má zkrátka jiný vkus. Nějaká kritéria pro hodnotnější literaturu určitě existují. To je ale asi na delší debatu.... Měj se dobře, Markéta

      Vymazat
    4. Kritéria určitě existují, právě proto píši recenze. Já právě onu prvoplánovost vnímala jako určitý autorský záměr - některé knihy zjednodušují proto, že to autor jinak neumí, jiné proto, že to tak autor chtěl a zapadá to do celkového vyznění příběhu. Tenhle román je v určitém ohledu šablonovitý, což se na jednu stranu může brát jako obrovská chyba, ale já to považuji za záměr - že je to hra, s pomocí které autor vlastně dává poctu fantasy příběhům, protože na jejich modelu vystavěl celý příběh. Který je pak nutně šablonovitý, protože není inspirovaný realitou, ale další fikcí. Vidím v tom tedy spíš literární stylizaci, nikoli nedomyšlenost... A vážně nejsem jediná, kdo si to myslí - např. redaktoři New York Times ji vybrali do Editor's Choice, což je dost prestižní věc, do které by jen nějaký brak určitě nedali. Ale to by bylo vážně na delší diskusi, takže to raději utnu. :) Měj se hezky a snad ti tedy příští knížka, do které se pustíš, udělá větší radost! ;)

      Vymazat

Oblíbené posty

Ocenění

V roce 2014 jsem měla tu čest, že můj knižní blog získal ocenění Knižní blog roku 2013. :-)

Subscribe