Jak jsem si hrála na grafičku + tip na čtení

pondělí, října 21, 2013

Stala se velká věc. Už podruhé ve svém životě jsem se podílela na vydání knihy. Lukáš Vlasák, básník a muzikant (a můj kamarád), mě před několika týdny oslovil s otázkou, zda bych vytvořila k jeho básnické sbírce Světy, kterou se chystá vydat v nakladatelství Pravěk, nějakou příhodnou obálku.

Rozhodování mi zabralo asi tak dvě vteřiny.

Jasně, že ano!

Po pár dnech snažení vzniklo rovnou několik variant. Nakonec jsme se rozhodli pro obálku s lávovou lampou, kterou si můžete o pár řádků níže prohlédnout. Motiv lávové lampy se objevuje právě v jedné z básní ve sbírce.

Lukáš Vlasák: Světy
obálka: Kateřina Brabcová (Brabikate)

Co od sbírky očekávat?

Sbírku Světy napsal mladý český autor, u kterého si můžete být jisti, že jeho cílem nebyla žádná rádobyumělecká póza nebo snad snaha o komplikovanou symboliku. Ve sbírce totiž najdete především undergroundově laděné básně o lásce, marnosti, naději, lidské duši i o chybách a o otázkách, na které asi všichni hledáme odpovědi. Lukáš Vlasák si ve svých básních pohrává se čtenářovou obrazotvorností a s citem proplouvá mezi jednotlivými motivy a světy tak, že některé zkrátka zůstanou zaryté ve vaší hlavě a jen tak z ní nezmizí.

Jako malou ochutnávku - která dá vám řekne mnohem víc, než můj předešlý odstavec - přináším ukázku básně, která celou sbírku otevírá.

Světy

V plicích mám dva světy

Svět ježků a svět chobotnic

Někdy to tak jako nepříjemně píchá

A jindy zas necítím nic než sliz

(Lukáš Vlasák: Světy, str. 5)

O autorovi

Lukáš Vlasák (1991) se narodil a vyrůstal v Litoměřicích, v současné době bydlí střídavě v Lovosicích a v Praze, kde na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studuje Český jazyk a literaturu. Od chvíle, co se naučil psát, vymýšlí a zaznamenává příběhy z vlastní fantazie. V létě 2013 Lukáš Vlasák zkompletoval své první sbírky básní (Světy) a povídek (Z druhé strany).

Na střední i vysoké škole se L. V. věnoval žurnalistice, v roce 2009 vyhrál ve své kategorii 1. místo v žurnalistické soutěži Cena Bohumila Brádle. Nyní je hlavní náplní jeho psaní vlastní beletrie. V roce 2010 si odnesl „čestné uznání za působivé zpracování motivů v próze“ v literární soutěži Máchovou stopou.

Vedle literatury je jeho velkou láskou hudba; zpívá a hraje na kytaru v kapelách Gun Joking a Šavlozubý ponožky, které založil a pro které píše texty.

Lukáš Vlasák nejraději tvoří a píše v rychlíku na trase Praha-Děčín nebo na lovosické stezce vedoucí podél řeky Labe.