Významné artefakty a osobní předměty ze sbírky Lenore Doolanové a Harolda Morrise. Knihy, oblečení, šperky atd. Ano, takto zní celý název knihy, na kterou zde dnes píši recenzi. Kromě názvu aukce se na přední straně obálky této zelené brožury nachází ještě datum aukce (na sv. Valentýna roku 2009) a jméno pořadatele, tedy Aukční síň Strachan & Quinn. A pochopitelně nemohu opomenout ani dvě figurky pudlíků, jakožto malou ochutnávku obsahu.

Ehm, něco nám tu nehraje, že?

Máme tady před sebou brožuru o sto pětatřiceti stranách, které jsou zaplněné fotografiemi položek již proběhlé aukce. Při zběžném prolistování na nás z knihy vykukují nejrůznější fotky knih, oblečení, váziček, cédéček, usušených květin, osobních fotografií, popsaných papírů, starých vstupenek… Dokonce je tu každá položka i předběžně ohodnocena příslušným počtem USD. Jednoznačně se jedná o aukční katalog, o tom nemůže být pochyb.

Co ale může kohokoli vést k tomu, aby si dobrovolně pořídil a pročítal nějaký starý aukční katalog? V tom musí být něco víc! A po přečtení říkám ano, něco navíc v tom opravdu najdete.

Mám v podstatě dva okruhy svých zájmů. Koníčků. Talentů, pokud to hodně nafoukneme a přitáhneme za vlasy. Jeden z nich je jasný, protože právě na něm stojí tenhle blog: literatura, knihy, psaní článků, tvůrčí psaní a tak trochu i filozofování, protože to s tím nevyhnutelně souvisí. Ale mé druhé velké "hobby" je pro mě stejně důležité, jenže jsem mu tady zatím nedala moc prostoru. Co to tedy dnešním článkem napravit?

Začnu úplně od začátku.

Pamatuji si, že kreslení a malování mě zaujalo už ve školce. Byla jsem vždycky spíš takové to nesmělé a zakřiknuté dítě, ale když jsem vzala do ruky pastelky nebo štětec, najednou jsem ožila a veškeré pochybnosti šly stranou. Navíc, ačkoli jsem povahou spíš introvert, vzpomínám si, že obdiv kamarádek, které jsem učila kreslit princezny, koníčky a pejsky, jsem si tehdy vcelku vychutnávala. ;)

Než přijde nějaký pořádný článek, mám tu pár informací, abyste vy, moji milí čtenáři, byli trochu v obraze. 

V příštích týdnech nebudu mít z řady důvodů čas na to, abych načítala "materiál" na recenze a další knižní články. Proto víc než kdy dřív využiji slůvka "nejen" v názvu svého Nejen knižního blogu a objeví se tu sem tam nějaký ten osobní článek a také po delší době i fotografie. Po nějakém čase jsem totiž oprášila svůj fotoaparát a kamarádům nafotila pár portrétů. Překvapivě mi po jejich zveřejnění na facebooku začaly chodit prosby o další focení, dokonce i za peníze, takže občasný relax s výdělkem mám nejspíš zajištěný. ;-)