Muži to rádi oblé

neděle, června 23, 2013

Minulý týden v nakladatelství Rybka Publishers vyšla kniha Muži to rádi oblé, která mě hned zaujala svou základní myšlenkou: jak je možné, že předchozích osmdesát tisíc pokolení vášnivě obdivovalo oblé ženské křivky, zatímco několik posledních generací udělalo z ženských tvarů tabu? Jak je možné, že stačilo pár módních návrhářů, časopisů pro ženy a výrobců oblečení a veškeré pojetí krásy uplynulých tisíciletí vzalo za své?


Tyto a další otázky si v knize pokládá světoznámý francouzský dietolog Pierre Dukan. Zní vám to jméno povědomě?

Možná jste slyšeli o tzv. Dukanově dietě, kterou má na svědomí taktéž tento lékař a nutriční specialista a kterou, kromě jiných celebrit, prý zkoušela i všemi sledovaná Kate Middleton před královskou svatbou. 



Křivky přece nejsou nadváha

Zní to nejspíš paradoxně, když si právě dietolog zoufá nad současným kultem ultraštíhlých žen. Po krátkém seznámení s knihou si ale uvědomíte, že právě on je tou pravou osobou. Ve své lékařské praxi se zabývá především lidmi s obezitou a nadváhou, které bývají způsobeny různými stravovacími zlozvyky a nedostatkem pohybu - to jsou podle něj lidé, kteří mají zdravotní problém a je s ním potřeba něco dělat.

Na druhé straně ale podstatnou část jeho klientely tvoří ženy, jež mají jen oblé ženské křivky (třeba takové, jaké má Marilyn Monroe na obálce), které jsou záležitostí hormonů a ženské přirozenosti a které plní důležitou funkci: odlišují ženy od mužů. A jediná špatná a nezdravá věc, která s nimi souvisí, je maximálně to, že je současný kulturní diktát zavrhuje.

Kniha Muži to rádi oblé je něco mezi sociologickou a biologickou studií, esejí a vlastně i apelem na zdravý rozum čtenářů. Je rozdělena do tří částí. První z nich je jakousi sondou do biologické podstaty ženského těla. Na základě zkoumání evoluce a živočišné i lidské neverbální komunikace dojde Pierre Dukan k závěrům, proč je ženské tělo stavěno zrovna tak, jak je stavěno, a proč je vlastně současné pojetí beztvaré krásy tolik nebezpečné - a to přímo pro existencí lidského druhu. Jedná se o nesmírně zajímavé čtení, které vám prozradí spoustu zajímavostí o fungování lidského těla, které v učebnicích středoškolské biologie jen tak nenajdete.

Nákup oblečení a jiné noční můry

Druhá část knihy se naopak věnuje roli, kterou hraje ženská postava v dnešní kultuře. Čtenáři přibližuje, jak a proč se postupně z ženských křivek stalo něco, co je obecně považováno za odpudivé a čeho je potřeba se zbavit. V několika kapitolách autor vysvětluje, že dnešní ženy, které "neměly to štěstí" a genetika jim nenadělila chlapeckou postavu, jsou od dospívání vystaveny mnoha frustracím, o jejichž dopadech muži mnohdy nemají ani tušení.

Jednou z nich je například shánění oblečení. Od konce druhé světové války totiž došlo v západním světě k zásadní proměně v koncepci módních tvůrců - předtím se tvořily oděvy pro ženy, nyní se budou tvořit ženy pro oděvy. Nasadí se několik konfekčních velikostí, které ideálně sednou jen ideálně tvarovaným ženám. Podobně tomu je v oblasti ženských časopisů a třeba i ve filmovém průmyslu.

Vlivem tlaku, který kolem sebe ženy cítí, jsou nakonec na své "přednosti" (je zajímavé, že dnes to slovo vyzní spíše jízlivě, že?) téměř alergické a stydí se za ně dokonce i před svými partnery. Ač je téměř nemožné se těchto přírodou daných tvarů zbavit, budou se o to v depresích pokoušet, dokud to samy se sebou dočista nevzdají. A autor dodává: oč jednoduší by bylo přetvarovat dané tabu než všechny ty milióny žen.

"Skutečně obézní  ženy - a dokonce i ty plnoštíhlé - se žádnou takovou nepřiměřenou stydlivostí nevyznačují. (...) Nejvíce trpí mírně zakulacené ženy a zpravidla ty nejhezčí z nich. Platí, že čím víc se člověk blíží dokonalosti, tím hůř snáší různé vady, a čím blíž cíli se nachází, tím je netrpělivější." 

Muži to mají rádi oblé... Opravdu?

O tom, že současný kult štíhlosti způsobuje trable nejedné ženě, nemůže být pochyb. Pierre Dukan ale nadto tvrdí, že ani samotní muži nejsou z "nadvlády" štíhlých žen příliš nadšení. Autor vysvětluje, že muž je od přírody naprogramován tak, aby mu oblé ženské tvary imponovaly. 

V podstatě tvrdí, že ženy mají oblé tvary jen kvůli mužům - aby je jimi přitahovaly a vábily. Podobně jako samičky nejrůznějších živočichů vábí specifickým pachem, cvrlikáním nebo třeba červenou barvou pozadí, lidský druh má k tomuto účelu ženské křivky. A také úsměv, oči, vůně, ale to už spíše v druhotnější fázi. Muži prý proto často žijí v rozporu mezi tím, co jim připadá krásné, protože na takové pojetí krásy jsou zvyklí, a tím, co je živočišně přitahuje, tedy tvary spíše plné a oblé, nikoli chlapecké.

A tady začíná moje první pochybnost. Sice do hlavy mužům nevidím, ale nějak se mi nechce věřit, že supermodelky jim ve skutečnosti připadají méně přitažlivé než běžné ženy typu "krev a mlíko". Podle toho, co Pierre Dukan ve své knize napsal, by to sice bylo logické, ale přesto nemám dojem, že tomu tak opravdu je.

Raquel Welch, ideál krásy na přelomu 50. a 60. let. Doporučuji prohlédnout tento článek, podobných dobových reklam je tam mnohem více.

Závěrem 

Kniha je podána zajímavě a rozhodně ji doporučuji všem, kteří by o tomto tématu chtěli vědět více. Autor v ní předkládá pozoruhodné myšlenky, které je dobré dále šířit - což byl také jeden z hlavních důvodů, proč jsem o ní chtěla napsat recenzi. Navíc pro jakoukoli ženu, která nevypadá přesně jako modelky z přehlídkových mol, je čtení téhle knihy jako pohlazení po duši. Ujistění, které už dávno chtěla slyšet. 

Pár výtek bych ale přece jen našla. První mě napadla hned po několika stranách čtení - tato kniha si vyloženě říká o ilustrační fotografie, ale žádné v ní nejsou. Kniha, která mluví o fyzické kráse, by přece mohla předvést i fyzické důkazy, nejen ty slovní. Co se autorova stylu týče, často jsem si všimla různých odboček, nakousávání tématu, které bude rozvíjeno později, návratů k tématům, které už jednou rozvinuty byly... Struktura knihy by zkrátka mohla být ucelenější, ale to je k výtkám asi tak vše.

Netvrdím, že s autorem ve všem souhlasím. Některé jeho názory o feminismu a dalších fenoménech se úplně neshodují s mým pohledem na věc. Nebudu je tu ovšem rozebírat, protože už teď jsem toho napsala víc, než jsem chtěla. To podstatné z celé knihy mě totiž zaujalo a já knihu nemůžu hodnotit jinak než kladně. Nevím, jestli může mít dostatečný vliv na to, aby něco změnila, ale už jen ten fakt, že ji někdo vydá, je určitým krokem vpřed. 


Mé hodnocení:

★★★★☆

Pierre Dukan: Muži to rádi oblé
Přeložil Zdeněk Rucki. Vydalo nakladatelství Rybka Publishers v roce 2013, 240 stran.

Nakladatelství Rybka Publishers mockrát děkuji za poskytnutí recenzního výtisku.



A co vy, čtenáři? Jak vnímáte ženskou krásu? :-)


16 komentářů

  1. To vypadá skvěle. Tahle knížka mě zaujala v nabídce Martinus.cz a koukám, že by asi stála za hřích. Takové "pohlazení po duši" bych občas potřebovala. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pohlazení po duši není nikdy na škodu. :-)

      Vymazat
  2. vypadá to na hodně zajímavou knihu. Podle toho, co píšeš, bych ji zavedla jako povinnou pro všechny chlapi, ale věřím tomu, že i ženy v ní najdou spoustu poučného a zajímavého... dnešní doba je zkrátka zvláštní... a to nejenom ohledně váhy a předsudků toho, co je a není hezké.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Měla by být povinná zkrátka pro všechny! :-)

      Vymazat
  3. Rozhodně zajímavé téma. Netrpí jen muži a ženy, ale také děti. Někdy se anorexií trápí už i osmileté holčičky, protože nemají vosí pas. A ten rozpor mužů mezi tím, co jim připadá krásné, a co je živočišně přitahuje mě zaujal. Vidím hodně příkladů v praxi.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To s těmi dětmi je smutné... ale co jiného bohužel čekat, když jsou ještě náchylnější k napodobování toho, co vidí kolem sebe. :/

      Vymazat
  4. Jako vždy jsi napsala krásně čtivou recenzi. Tuhle knížku by si měli přečíst všichni ti návrháři, co vytvářejí onen "ideál krásy". Aby si konečně uvědomili, že je načase to změnit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Autor jim dokonce část knihy věnoval (a teď mi došlo, že jsem to v recenzi zapomněla zmínit!) a dokonce v závěru knihy pro ně napsal otevřený dopis. Kdyby to mělo nějaký vliv, bylo by to skvělé, ale vzhledem k tomu, že ve Francii kniha vyšla už v roce 2009, moc reálně to nevidím. Ale každá snaha se cení.. :-)
      Mockrát díky za pochvalu, snažím se, aby se to dalo číst, takže to tvé "krásně čtivá" mě vyloženě těší! :-)

      Vymazat
  5. Zajímavá kniha, myslím, že mužům právě přijdou přitažlivé ženy s "ideální postavou modelky", i když říkají, že s tím co je doma jsou spokojeni. I tak se ohlídnou.
    Důvod, proč se my ženské cítíme provinile za svou postavu jsou média a móda. Na každé stránce nám cpou ty postavy.Odkaz na článek je jasným důkazem toho, že kdysi modelka měla postavu s křivkami a bralo se to jako přednost. Knihu si časem přečtu, třeba mi pomůže se srovnat s tím co mám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za komentář, naprostý souhlas. :)

      Vymazat
  6. Kniha vypadá úžasně a něco podobného říkám svým dcerkám.

    OdpovědětVymazat
  7. Lidi jsou jako beránci a jdou s davem, ale těžko říct, jestli bych náhodou nedržela dietu taky, kdybych sama nebyla kosta kůže.. Ale já to mám tedy vrozené, můj metabolismus je extrasupermegahustodemonskykrutopřísně rychlej! A sama říkám že bych chtěla mít větší zadek. Já mám ráda kyprý tvary, líbí se mi to :)a mrzí mně že když to někomu řeknu, nebo takovou postavičku pochválím, ti dotyční si myslí že jsem kráva, že nevim o čem mluvim protože mam 50 kilo.. ale myslim to upřímně! :-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty máš úžasnou postavu! Vždycky tě na fotkách obdivuji... :) No jo, upřímnost se někdy nevyplácí. :D Ale chápu obě dvě strany. :))

      Vymazat
  8. Zajímavé. Moc děkuji za odkaz na můj článek:-) osobně zjišťuji, že klukům se opravdu víc líbí přirozené dívky. Co se týče historie módy, tak v 19. století se hodně kritizovalo, že se dělá žena na oblečení, kvůli korzetům atd., hlavně to tak bylo v secesi. Poiret a podobní reformátoři vytvářely volné a pohodlné oděvy, které šly proti tomuto trendu. Takže v tomhle autor článku asi úplně pravdu nemá. Dnes se samozřejmě opět vyrábí žena pro oděv, to nezapřu. Hezký článek!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aha, tam píší 2. světová, tak to ano, já četla první. Už v padesátých jsou anorektické modelky, nezačalo to s twiggy.
      http://www.polyvore.com/cgi/img-thing?.out=jpg&size=l&tid=1071189
      http://www.flickr.com/photos/53035820@N02/5013503799/in/set-72157624884433203
      jak dneska

      Vymazat
  9. Ahoj,

    díky moc za nádherný příspěvek :). Knihu už mám dlouhou dobu koupenou a dokonce pár stránek přečtených, ale pak jsem ji odložila. Teď mne tato Tvoje hezká recenze povzbudila k tomu, abych si ji přečetla.

    Krásný den.

    Sagar

    OdpovědětVymazat

Oblíbené posty

Ocenění

V roce 2014 jsem měla tu čest, že můj knižní blog získal ocenění Knižní blog roku 2013. :-)

Subscribe