Švec, který dobyl svět
neděle, ledna 19, 2014
Příběhy lidí, kteří jen s málem v kapse vytvořili obrovské a úspěšné společnosti, jsou vždycky něčím fascinující. Steve Jobs se stal modlou snad pro polovinu světa, což se obvykle podaří jen papežovi a hollywoodským hvězdám. Možná to zní jako klišé, ale americký sen se zkrátka někdy může splnit, a dnes se o takových osobnostech píšou knihy, točí filmy a byznysmeni, marketéři i vynálezci všech zemí si lámou hlavu, jak jejich úspěch zopakovat.
Je skvělé, že na jednoho takového úspěšného vizionáře mohou být pyšní i Češi, byť je jeho sláva už poněkud zašlá a pozapomenutá. Kniha Baťa švec, který dobyl světa může být proto dobrý způsob, jak naše povědomí o Baťovi trochu oprášit.Z pohledu současníka
Ačkoli má tato tenká publikace zajímavou a moderní obálku, její text napsal Evžen Erdély už v roce 1932 - vznikala tak jen pár měsíců po Baťově smrti. Znovu vyšla v devadesátých letech a potřetí ji v roce 2013 vydalo nakladatelství Omega. Nečekejte tedy žádnou biografii v moderním duchu, ale dobovou knihu napsanou bez jakéhokoli odstupu.
Možná je škoda, že tím kniha přichází o možnost zachytit stav věcí v širším kontextu, na druhou stranu je ale nesmírně zajímavé vidět Baťu právě očima jeho současníka. Poněkud knižní a archaické vyjadřování i citově zabarvený a skoro až romantizující pohled by v dnešní publikaci působil směšně, ale při čtení Ševce, který dobyl světa je nádech "prvorepublikové poetiky" jedním z nejzajímavějších prvků celé knihy.
Baťa jako obuvník i vizionář
Kniha je složená z krátkých kapitolek, takže přímo láká k tomu, abyste ji četli po kouscích, když zrovna máte během dne pár minut času. Každá kapitola je věnovaná konkrétní oblasti Baťova života, ať už pracovního nebo osobního, obě dvě roviny se totiž úzce proplétaly.
V prvních kapitolách se dozvíte všechno o Baťových začátcích, o tom, jak cestoval do Ameriky, jak zlepšoval výrobu, zaváděl stroje a postupně se propracujete k tomu, jak ze Zlína vytvořil nové město a navždy změnil způsob, jakým jsou vyráběny boty. Erdély v knize podrobně vysvětluje systém výroby, a to především z hlediska perfektně zvládnutého managmentu, od kterého by se dnešní manažeři rozhodně měli čemu přiučit. Baťa ale nebyl jen obuvník, jeho světové imperium jako by pro něj bylo snad jen nástrojem k tomu, jak vytvořit rozumnější i lepší svět. Byl to vizionář a filozof. Vážně by mě zajímalo, kam až by jeho zdánlivé utopie mohly vést, nebýt jeho náhlé smrti. A následně války. A komunismu.
Ale zpátky ke knize. Přiznám se, že některé pasáže se mi zdály trochu těžkopádné, a knihu jsem tak četla déle, než jsem předpokládala. Hlavně se jednalo o kapitoly zhruba v jedné třetině knihy, které se zabývaly konkrétními výdaji a příjmy, obchodními bilancemi a nejrůznějšími makroekonomickými i mikroekonomickými aspekty jeho práce. I tyhle kapitoly ale přinesou zajímavé informace, jen je zkrátka potřeba k jejich vstřebávání zapojit více pozornosti.
Jak se stát baťamanem?
V druhé polovině knihy ale přicházejí o dost zajímavější kapitoly, které popisují život ve Zlíně, filozofii Baťova kapitalismu, i to, jak skvěle tento "americký přístup" může fungovat i v dosud venkovském Zlíně. Některé kapitoly (např. Láska ve Zlíně nebo Jak se stane člověk baťamanem?) jsou potom přímo úsměvné. ;)
Na knize také oceňuji, že byť vyšla krátce po Baťově smrti, Erdély ji nepojal jako chvalozpěv na velikána Tomáše Baťu s mottem "o mrtvých jen dobře", ale vedle popisu veškerých Baťových úspěchů dokázal upozornit na mnohé zápory jeho povahy i jeho plánů.
Jediná věc, kterou knize musím vytknout, je poněkud odbytá korektura - sice jsem si nevšimla dokonce snad hrubek, ale zato jsem narazila na poměrně dost typografických prohřešků, které by se v kvalitní edici objevovat neměly. Je to škoda, ale zároveň je pravda, že běžný čtenář bez znalostí typografických pravidel si toho nejspíš ani nemusí všimnout.
Závěrem
Švec, který dobyl světa není vyloženě zábavná kniha, ale její čtení je skvělý způsob, jak se seznámit se životem Tomáše Bati, který patřil k jedněm z nejúspěšnějších lidí Československa. Díky jeho filozofii pochopíte, že americký sen můžete prožít kdekoli na světě, jen to vyžaduje obrovské zapálení, dobré nápady a nekonečnou pracovitost.
Mé hodnocení:
★★★★☆
Evžen Erdély: Baťa švec, který dobyl světa
Vydalo nakladatelství Omega v roce 2013, 164 stran.
Nakladatelství Omega mockrát děkuji za recenzní výtisk.
8 komentářů
Podle všeho byl pan Baťa zajímavou osobností. Knihu jsem četla ve starším vydání, tudíž se do aktualizovaného nepohrnu, ale naposledy se mi knížka líbila. Nic moderního, přesto informativního :)
OdpovědětVymazatTohle je něco pro mne, miluju (ehm, zajímám se) toto období, knihu si rozhodně musím pořídit. Už docela dlouho mám rozečtené Hovory s TGM (mimochodem taky znovu vyšly), tak doufám v podobně poučné čtení!
OdpovědětVymazatHezkou neděli!
Hovory s TGM na mě čekají na poličce, jen je otevřít! :) Jestli tě tohle období zajímá, tak určitě do toho. ;)
VymazatKnížka vypadá hezky, ale nakonec mě to (kupodivu) moc nezaujalo. Spíš by se mi to zamlouvalo, kdyby to bylo něco nového, asi. :) Ale pěkná recenze a fotky samozřejmě, jako vždycky. :)
OdpovědětVymazatOmega zkrátka vydává starší a z autorského hlediska už právně "uvolněná" díla (alespoň co jsem si tak všimla, možná jsou i výjimky), ale kdyby tě zajímal Baťa z dnešního pohledu, tak v Knize Zlín nedávno vyšel "Baťa v kostce". :)
VymazatA díky! ;)
Díky za tip. ;)
VymazatTak to nakonec asi nebylo až tak zajímavé jak jsme si mysleli, ale i tak mě to zaujalo, doba pana Baťi mě velmi zajímá, možná se k ní někdy dostanu. Pěkná recenze :)
OdpovědětVymazatO T. Baťu sa zaujímam, pretože už 8 rokov žijem v Zlíne, takže jeho dielo a jeho "následky" vidím každý deň pred očami. Na túto knihu som sa už pozerala, ale odradila ma práve tá dobovosť, trochu archaický jazyk. Ale možno po nej ešte siahnem. Baťu v kostce som kúpila manželovi na Vianoce, je to taká maličká jednohubka, ale zaujímavá. Nie beletria, ale Baťov život a dielo v heslách. Dobre (a hlavne rýchlo) sa to číta a človek má možnosť dozvedieť sa podstatné informácie a súvislosti. Človek pri čítaní až žasne, aký bol neuveriteľne pokrokový človek a vizionár... A jeho prístup trebárs k výskumu! Keď som dávnejšie počúvala program o Ottovi Wichterle, úplne ma nadchlo to, ako popisoval spoluprácu s Baťom. Ten mu dal kanceláriu, prístroje, o ktoré požiadal, peniaze, a nechal ho, nech skúma, čo len chce. Že on mu verí, že vynájde niečo zaujímavé. A vďaka tomu vznikli nylonky :) Niekoho takého by sme potrebovali aj teraz, a nielen v Zlíne :)
OdpovědětVymazat