Zvláštně hořkosladké čtení
pátek, května 09, 2014
Nadpřirozené schopnosti jsou pro spisovatele většinou vděčný materiál. Už jen ten fakt, že váš hlavní hrdina dokáže něco, co ostatní nedokážou, může zaujmout, a tak si příběhů o superhrdinech můžeme přečíst opravdu hodně. Jestli ale v rámci "nadpřirozena" hledáte něco nového a originálního, Zvláštní smutek citronového koláče bude zajímavá volba. Rose, hlavní hrdinka příběhu, totiž jednoho dne zjistí, že její zvláštní schopnost spočívá v tom, že v jakémkoli jídle, které ochutná, dokáže rozpoznat pocity člověka, který jídlo připravoval.
Rose Edelsteinová v předvečer svých devátých narozenin ochutná svůj oblíbený citronový koláč, který pro ni upekla matka k narozeninám. Stane se ale překvapivá věc – kromě chutí krému, piškotu a citronu se jí na jazyku rozplyne i něco dalšího. Zvláštní smutek. Prázdnota. Všechno, co cítila její matka, když pro ni –ač navenek usměvavá – koláč připravovala. Od té chvíle Rose cítí v každém jídle, kterého se nají, směsici pocitů, nálad a někdy i celých charakterů lidí, kteří se podíleli na jeho vzniku. Dokáže rozpoznat, odkud které jídlo pochází, jak byla která zelenina vypěstována i jakou náladu měla kuchařka ve školní jídelně nebo v restauraci.
Na pár dní by bylo určitě zajímavé si podobnou schopnost vyzkoušet. Ale co když se s ní musíte potýkat dlouhé roky, kdy dospíváte a kdy dospělí kolem vás mají tajemství, která skrz jejich jídla odhalíte, ale nesmíte to přiznat?
Příběh o složitém dospívání
Hrozně se mi líbilo, jakým způsobem je kniha napsaná. Aimee Benderová má dost specifický styl psaní – celá kniha je psaná v ich-formě, nikde není vyznačená přímá řeč, a vy tak často dokonce i hádáte, kdy se ještě jedná o Roseiny nevyřčené myšlenky a kdy o promluvu k ostatním postavám. Není to ale nijak rušivé a dost rychle jsem si na to zvykla. Rose je přemýšlivý typ, snílek, ráda vidí svět v metaforách a hodně přemýšlí o lidech kolem sebe i o sobě samé. Je sympatická a kromě občasné melancholie z jejích slov čiší vyloženě milá a pozitivní energie, a tak jí opravdu snadno "přijdete na chuť". Dospívání je složité asi pro každého, ale když víte spousty věcí, které byste vědět neměli, je to najednou o hodně složitější.Z první poloviny knihy jsem byla naprosto nadšená. Příběh se příjemně rozvíjel, autorka rozeběhla hned několik zajímavých zápletek a podávala je přesně po takových soustech, aby čtenáře tak akorát napínala. Rose v průběhu knihy řeší problémy s rodinou, se školou, s kamarádkami a později i s prvními láskami a zaměstnáním. Když ale příběh došel ke své poslední části, byla jsem trochu zmatená. Některé krásně rozběhlé zápletky najednou zmizely a objevily se nové, které do předchozí části knihy tak úplně nezapadaly.
Ukáže se, že Rose není jediná, kdo dokáže neobvyklé věci, a že její zvláštní schopnosti nejsou téměř nic ve srovnání s tím, s čím se potýká jedna postava (a schválně neprozradím jaká) v jejím okolí. Příběh je najednou o dost temnější, smutnější a zároveň zmatenější. Skoro bych se nebála srovnávat ho s magickým realismem.
Čtení pro snílky
Co mi ve Zvláštním smutku citrónového koláče chybělo, byla hlavní zápletka. Když se nad tím příběhem zamyslím, tak v podstatě nevím, jestli bych ho dokázala převyprávět a říci, o čem byl. Život Rose plyne, procházejí jím různé problémy i radosti, důležité i nedůležité, až nakonec přijde závěr, který vyšumí do ztracena, a to téměř doslova. Jestli máte rádi dobrodružné a jednoduché čtení, kdy je jasné, jak co dopadlo, a všechno se na konci uzavře a vysvětlí, možná budete z téhle knížky dokonce i zklamáni.Jestli se ale jen trochu podobáte hlavní hrdince, jak jsem ji popsala o pár odstavců výše (tedy že jste alespoň trochu snílci a přemýšlivé povahy), čeká vás spousta veselých, smutných i hořkosladkých chvilek s opravdu nevšední knihou, která stojí za přečtení. A navíc má tak krásné grafické zpracování!
Mé hodnocení:
80 %
Přeložila Veronika Volhejnová. Vydalo nakladatelství Argo v roce 2013, 300 stran.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji knihkupectví Martinus.cz.
Chcete ji? Tak si pro ni přijďte! ;)
Knížku Zvláštní smutek citronového koláče jsem nedostala od knihkupectví Martinus.cz jen tak. Spolu s několika dalšími blogery se totiž díky Martinusu zapojujeme do projektu Knihoběžník. Jedná se o geocachingovou knižní hru, díky které můžete nalézat knižní poklady na těch nejméně obvyklých místech po ČR, Slovensku, ale i v ostatních zemích. A aby knih v oběhu bylo ještě více, vypouštíme právě další tituly a já za sebe vybrala Zvláštní smutek citronového koláče. O víkendu se proto chystám knížku oblebit speciálními knihoběžnickými samolepkami a následně schovat na nějaké veřejné místo, odkud si ho kdokoli z vás bude moci přijít vyzvednout. Všechno to nafotím a v neděli večer vám o tom sepíšu článek, takže zůstaňte naladěni! ;) A do té doby si prostudujte www.knihobeznik.cz, takovéhle fajn záležitosti stojí za pozornost. :)
|
13 komentářů
Kniha rozhodne nevyzerá zle, veľmi sa mi páči tvoj výber. Veľmi sa mi páči námet, ktorý je taký jemný a zlatý. Dúfam, že sa k nej niekedy dostanem :-)
OdpovědětVymazatNámět mě právě taky hrozně nalákal. :) A přiznám se, že i obálka, často se její podobou nechávám ovlivnit. :)
VymazatJak je možný, že tvoje recenze mě vždycky naladí na pořízení a následné přětení? :) ... Must have :D vypadá to super.
OdpovědětVymazatDíky! :))
VymazatNemám moc ráda tohle bezzápletkové čtení, ale Tvoje recenze je jako vždy tak hrozně navnazující... Jsem opravdu zvědavá na nedělní článek, jaký vymyslíš úkryt :-)
OdpovědětVymazatDoufám, že to večer stihnu sepsat! :))
VymazatMoc pěkná recenze, tahle kniha mě láka už hrozně dlouho, mohla bych si jí konečně koupit. Anebo zkusit knihoběžníka, zní to jako super nápad :)
OdpovědětVymazatDíky! :)
VymazatAž na ten konec s bratrem se mi knížka líbila, přistoupila jsem na tu "hru", že věci nejsou tak, jak by človkě očekával, nehledala jsem za tím víc, žádnou symboliku, jen příběh, který je jiný... a ten konec mě zklamal, čekala jsem od něj rozhodně něco víc, ale zase mi přijde takový ze života, člověk pořád čeká něco víc, ale to něco samo nepřijde, pokud se o to sami nepostaráme...
OdpovědětVymazatMěla jsem asi dost podobné pocity jako ty. Zpočátku jsem si myslela, že ten konec bude jiný, trochu mě to zklamalo, ale na druhou stranu to nedokážu úplně odsoudit s tím, že se ten závěr nepovedl, že byl napsaný špatně... v té své neskutečnosti to bylo vlastně dost opravdové.
VymazatBudu netrpělivě čekat, abych si ji mohla přečíst! :)
OdpovědětVymazathttp://ordinary-silly-things.blogspot.com
Tak to si budu muset pospíšit! :))
VymazatTak tohle by mohlo být přesně čtení pro mě. Kniha mě opravdu zaujala a určitě se po ní v nejbližší době poohlédnu. Rose vypadá jako velmi sympatická postava a grafickou úpravu má kniha opravdu perfektní. Děkuji za tip. :)
OdpovědětVymazat