Viděla jsem Pýchu a předsudek a Vášeň a cit, teď si nejsem vůbec jistá, jestli jsem něco četla jako knížku. Mám pocit, že ano, ale... :D Každopádně je to spisovatelka, kterou uznávám a jistě ještě nějakou její knihu otevřu ;)

Já jsem se kdysi dávno pokusila začíst do knihy Rozum a cit, ale nějak mě to nechytlo. Pak jsem po delší době zkusila Pýchu a předsudek, což se mi zdálo nesrovnatelně čtivější. Chystám se na Emmu.

Z filmových zpracování jsem zatím viděla jen ten o samotné Austenové, Vášeň a cit, který se mi z toho všeho "austenovského" zdál nakonec úplně nejlepší. :D Nevím, asi ze mě nikdy nebude její pravá fanynka. :-)

No můžu říct, že můj zrak hned padl na Pride and Pejudice and Zombies - to by mě asi lákalo nejvíc :D Jako malá jsem sledovala romantický filmy, přečetla pár romantických knížek, ale nějak jsem z toho (naštěstí :D) vyrostla. Viděla jsem film Pýcha a předsudek a moc mě to nezaujalo - právě pro tu romantiku. Ale i přesto můžu říct, že (doufám) mám romantickou duši. Jen ji spíš realizuju ve svých snech (který bych si tak přála zažít) a básních, než abych se koukala, jak jsou jiní šťastní, to mě nebaví.

Přiznávám, že jsem se k žádnému jejímu dílu zatím nedostala, ačkoliv nad nimi přemýšlím už delší dobu. Jediné, co mě prozatím s Jane Austinovou spojuje, je její písmo. Mám ho stažené jako font do počítače a používám ho na blogu. A když se mi líbí její písmo, proč by se mi nelíbily její knihy, že? ;-)

Jane Austen je moje oblíbená spisovatelka. Nejvíc se mi líbila Pýcha a předsudek. Pamatuji si, když jsem byla menší, že jsem někde četla obsahy knih a říkala jsem si "proboha co to je?". Pak jsem vyrostla a začala ji číst stále víc a víc. Musím s vámi souhlasit, že Rozum a cit mě taky příliš nechytl, ani jsem ho nedočetla do konce, ale chtěla bych si ho ještě znovu přečíst. Anna Elliotová mi připadá z nich nejsmutnější, nevím, jestli je to tím, že ji psala později, ale víc jaksi popisuje nitro postavy. Další, kterou jsem zatím četla bylo Opatství Northanger, to je takové naivnější psaní.
Jinak filmové předlohy jsou krásné, nejvíc mám ráda zpracování od BBC, a to jak se týká Pýchy a předsudku, tak i Emmy nebo Rozumu a citu.

Jane Austenová je také jednou z mých oblíbenkyň. Nebo alespoň v době kolem 15tého roku, kdy jsem většinu jejích knih četla, byla. Občas s říkám, že bych se měla do jejího díla opět ponořit, ale mám tak trochu strach, že to nebude to ono, jako to bývalo. I když u této autorky je to asi trochu zbytečná obava. :)

Já teda osobně nemohla Emmu přečíst. Všechna ostatní díla jsem zhltla na jeden zátah a s naprostým okouzlením, ale skrz Emmu se ne a ne dostat. Nakonec jsem si pustila filmové zpracování s Gwyneth Paltrow, a příběh se mi líbil. Ovšem ke knížce jsem se stejně pořád nedostala.

A Anna Elliotová se mi celkem líbila. Bylo to austenovské, ale svým způsobem takové jiné a to se mi líbilo. :)