Peklo s ideálním mužem
úterý, dubna 23, 2013
Daniel Glattauer, autor dvou úspěšných epistolárních románů moderní
doby Dobrý proti severáku a Každá sedmá vlna, se tentokrát pustil do
neprobádaných vod a namísto zábavné e-mailové romance napsal příběh, který lze
jen těžko žánrově zaškatulkovat. Jeho třetí kniha Navždy tvůj totiž začíná
jako docela neškodný romantický příběh, který ale záhy přerůstá v napínavý
psychothriller.
V přeplněném vídeňském
metru, v tlačenici u východu, kdosi krásné
a spěchající třicátnici Judith omylem nakopne patu. Později se ukáže, že
oním „delikventem“ nebyl nikdo jiný než sympatický
čtyřicátník Hannes. Podle toho, jak je Hannes vykreslen, je přímo prototypem ideálních partnerů,
všech těch bájných princů na bílých koních, kteří vás zahrnou neutichající pozorností,
láskou a starostlivostí a které si zamiluje
nejen vaše matka, ale také všichni vaši přátelé. Judith, okouzlená jeho láskou
a neustálými komplimenty, neodolá a pozve ho do svého života.
Když si Judith po čase uvědomí, že vše není, jak
má být, a že Hannesova láska je natolik intenzivní, že ji nedokáže opětovat,
rozhodne se ze vztahu vycouvat. To ale Hannes odmítá připustit a nastává obrat, kdy se klidná a jemně humorná romance, na které jsme u Glattauera zvyklí, přetvoří v dramatický příběh o stalkingu a paranoii.
Nejvíc si na celé knize cením autorova stylu. Jeho slovní hrátky i vystupňované napětí, které jsou typické pro jeho předchozí knihy, se v ozvěnách objevují i tady. Některé věty (viz citát o pár řádků níže) jsou přímo geniální a Glattauer svůj styl rozhodně nezapře. Pozoruhodné ale je to, jak je kniha vlastně nekonzistentí - ačkoli humorné a ironické poznámky působí v první (tedy romantické) části vcelku přirozeně, v části druhé, která je vesměs vážná a dramatická, se zdají být občasné snahy o lehký styl spíše nepřesvědčivé.
Jakkoli paradoxně to zní - chvíle bez něj patřily k těm nejkrásnějším a nejintenzivnějším chvílím s ním.
(Navždy tvůj, str. 24)
Hlavní postavy románu je tentokrát těžké si zamilovat, protože jsou buď ploché a bezvýrazné (Judith), nebo zkrátka nepříjemné (Hannes). Glattauer ale druhou části své knihy ukázal, že umí skvěle vykonstruovat i takový příběh, který má s romancí jen máloco společného. Zproblematizování ideálních mužů je navíc sympatické téma, které rozhodně stojí za pozornost.
Román Navždy tvůj je příjemné a oddechové čtení, kterým si večer jistě nezkazíte, ale bohužel to není taková čtenářská lahůdka, jakou byste po předešlých dvou knihách nejspíš očekávali.
Mé hodnocení:
Daniel Glattauer: Navždy tvůj
Přeložila Lenka Šedová. Vydalo nakladatelství Host v roce 2013, 192 stran.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Host.
Související články:
- E-mailová romanitka (recenze knihy Dobrý proti severáku od D. Glattauera)
- E-mailová romance pokračuje (recenze knihy Každá sedmá vlna od D. Glattauera)
0 komentářů