Poznejte protektorátní Prahu díky unikátnímu průvodci
neděle, prosince 15, 2013
Nakladatelství Academia letos na Velký knižní čtvrtek (10. října) vydalo rozsáhlého a bohatě ilustrovaného Průvodce protektorátní Prahou, který na více než 800 stranách mapuje stovky míst po celé Praze a popisuje jejich úlohu ve složité době během druhé světové války.
Ta kniha mě zaujala už na první pohled. Nejsem sice rodilý Pražák, ale v Praze studuji a pravidelně ji navštěvuji snad už od chvíle, co jsem se naučila chodit. Naše hlavní město je pro mě srdeční záležitostí a ještě teď si při procházkách starou Prahou říkám, že jako Češi na ni můžeme být právem hrdí. Přitom stačilo tak málo a všechno mohlo být jinak.
Průvodce protektorátní Prahou je kniha, která přímo vybízí k listování, občasnému nakukování a nasávání podivné atmosféry druhé světové války v nám tak důvěrně známých kulisách. Nejde ji přečíst na jeden zátah, ani snad od prvního do posledního písmenka - od té chvíle, co ji mám, jsem si v ní listovala a četla už několikrát a pokaždé jsem narazila na něco nového a překvapivého.
Průvodce protektorátní Prahou je rozdělený do 11 kapitol a každá z nich se zabývá jedním konkrétním územím Prahy. Na začátku každé z kapitol je mapa s dobovými dvoujazyčnými popisky a s čísly označujícími konkrétní místa, která budou v kapitole dále rozebrána. Ať už se jedná o různá slavná náměstí, kostely, obchody, důležité státní budovy nebo jen obyčejné činžovní domy, pokud se v nich během druhé světové války odehrálo něco významného, najdete to v právě v tomto průvodci.
Za největší přínos této knihy považuji dobové fotografie. Vidět Karlův most, přes který pochodují nacistické jednotky, nebo mladíky s prapory Hitlerjugend nastoupené před pomníkem Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí, to je vážně pohled, ze kterého mrazí. Stejně působivé jsou ovšem rovněž zachycené detaily každodenního života, stránkami novin počínaje a průkazy totožnosti konče. Diskriminace Židů, zákazy vycházení, divadelní programy, ale i místa, kde se tajně scházeli odbojáři, to všechno jsou témata, kterými se průvodce zabývá.
Právě pro jeho monumentálnost a tematickou obsáhlost je pro mě obtížné jej nějak hodnotit. Většinu času, který jsem strávila nad knihou (a určitě ještě strávím) jsem jen fascinovaně a naprosto nekriticky otáčela stránky a pročítala si komentář ke všem těm pozoruhodným fotografiím. Myslím si, že každého trochu přemýšlivého člověka, který má vztah k našemu hlavnímu městu, musí Průvodce protektorátní Prahou uhranout. Spíše než průvodce v ní ovšem vidím encyklopedii, která dopodrobna mapuje náročná léta, která Praha v minulém století přestála pod tíhou nacistické Třetí říše.
A nezbývá než být vděčný za to, v jaké mnohem krásnější podobě Prahu známe my.
Ta kniha mě zaujala už na první pohled. Nejsem sice rodilý Pražák, ale v Praze studuji a pravidelně ji navštěvuji snad už od chvíle, co jsem se naučila chodit. Naše hlavní město je pro mě srdeční záležitostí a ještě teď si při procházkách starou Prahou říkám, že jako Češi na ni můžeme být právem hrdí. Přitom stačilo tak málo a všechno mohlo být jinak.
Tak trochu jiný průvodce
Slovní spojení "knižní průvodce" ve mně evokuje představu drobného bedekru, který má za úkol provést turistu tím nejzajímavějším z daného místa. V tomto případě ale odložte jakoukoli zažitou představu o průvodcích stranou. Průvodce protektorátní Prahou je kniha velkých rozměrů a hlavně kvůli její váze vám ji nedoporučuji prohlížet jinak než na stole - v terénu by se vám tenhle téměř tříkilový skvost totiž hodně rychle pronesl.Průvodce protektorátní Prahou je kniha, která přímo vybízí k listování, občasnému nakukování a nasávání podivné atmosféry druhé světové války v nám tak důvěrně známých kulisách. Nejde ji přečíst na jeden zátah, ani snad od prvního do posledního písmenka - od té chvíle, co ji mám, jsem si v ní listovala a četla už několikrát a pokaždé jsem narazila na něco nového a překvapivého.
Hákové kříže na Staromáku
Za Průvodcem protektorátní Prahou stojí Jiří Padevět, ředitel nakladatelství Academia a také autor průvodce s názvem Cesty s Karlem Hynkem Máchou. Svého nejnovějšího průvodce pojal vskutku monumentálně, ale právě takovýto rozsah si protektorátní Praha nejspíš zaslouží.Za největší přínos této knihy považuji dobové fotografie. Vidět Karlův most, přes který pochodují nacistické jednotky, nebo mladíky s prapory Hitlerjugend nastoupené před pomníkem Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí, to je vážně pohled, ze kterého mrazí. Stejně působivé jsou ovšem rovněž zachycené detaily každodenního života, stránkami novin počínaje a průkazy totožnosti konče. Diskriminace Židů, zákazy vycházení, divadelní programy, ale i místa, kde se tajně scházeli odbojáři, to všechno jsou témata, kterými se průvodce zabývá.
Právě pro jeho monumentálnost a tematickou obsáhlost je pro mě obtížné jej nějak hodnotit. Většinu času, který jsem strávila nad knihou (a určitě ještě strávím) jsem jen fascinovaně a naprosto nekriticky otáčela stránky a pročítala si komentář ke všem těm pozoruhodným fotografiím. Myslím si, že každého trochu přemýšlivého člověka, který má vztah k našemu hlavnímu městu, musí Průvodce protektorátní Prahou uhranout. Spíše než průvodce v ní ovšem vidím encyklopedii, která dopodrobna mapuje náročná léta, která Praha v minulém století přestála pod tíhou nacistické Třetí říše.
A nezbývá než být vděčný za to, v jaké mnohem krásnější podobě Prahu známe my.
Mé hodnocení:
★★★★★
Jiří Padevět: Průvodce protektorátní Prahou
V roce 2013 vydalo nakladatelství Academia, 808 stran.
Za recenzní výtisk mockrát děkuji nakladatelství Academia.
8 komentářů
Právě jsem knihu zaregistrovala prostřednictvím ankety Lidovek Kniha roku. Snad to ten Ježíšek ještě stihne...
OdpovědětVymazatBudu tedy Ježíškovi držet palce. O umístění jsem nevěděla, díky za informaci. :)
VymazatNevěděla jsem moc, co od toho čekat, díky za krásné ilustrace! Možná to ještě dědovi k Vánocům koupím. Strašně ho zajímá všechno co se týče druhé světové.
OdpovědětVymazatNení zač! :)
VymazatNapadá mě jen jedno slovo, HUSTÝ!
OdpovědětVymazatTeď ještě jestli to koupím pro sebe, nebo pro bratra, nebo dvakrát, sakryš..
To je nepříjemné dilema, chápu. ;)
VymazatJá nevím, jak to děláš, že mě vždycky nalákáš i na knihy, které bych jinak určitě přešla bez povšimnutí :)
OdpovědětVymazatNikdy jsem nebyla tak úplně prahomilec, i když uznávám, že procházky po liduprázdném Karlově mostě v půl šesté ráno měly něco do sebe :) Knížka mě zaujala hlavně formou, vypadá neuvěřitelně poutavě. Už dlouho se mi nestalo, abych zvětšovala ilustrační obrázky u článků a snažila se zjistit, co se na nich píše :D
Tak to mě těší! :) Ona je spousta knih, které by nás mohly zaujmout, jen kdybychom o nich něco víc věděli...
Vymazat