Dojemná i napínavá sci-fi o lidské inteligenci

neděle, prosince 01, 2013

O knize Růže pro Algernon jsem poprvé slyšela teprve nedávno, což je dost zvláštní, protože se jedná o slavné dílo světové sci-fi a navíc už i o klasiku, protože Růže pro Algernon poprvé spatřila světlo světa už v 50. letech minulého století. Spíš než sci-fi ji ale po přečtení vnímám jako psychologický román, a to jeden z těch opravdu zdařilých. 



Hlavní hrdinou tohoto příběhu je Charlie Gordon, muž středního věku žijící v New Yorku. Charlie je ale i ve svém věku stále jako dítě, jeho IQ dosahuje pouze hodnoty 60, a je tedy považován za mentálně retardovaného. Svou náturou mi Charlie už po pár větách připomněl Forresta Gumpa, protože je naprosto stejně srdečný, čestný a milý, ale i naivní - snad jen s tím rozdílem, že Forrest byl ve srovnání s Charliem Gordonem přece jen o dost bystřejší.


Být tak o něco chytřejší...

Charlie pracuje v pekárně, kde dělá jednoduché práce - zametá, vytírá, roznáší zboží. Všechny kolem sebe má vroucně rád a je vděčný za každou chvilku, kterou mu věnují. To, že si z něj většinu času jeho kolegové především utahují, mu naštěstí nedochází (a o to víc k němu čtenář potom přilne). Strašně rád by ovšem byl o něco chytřejší, a tak dochází na místní univerzitu, kde se v rámci jednoho výukového programu pro mentálně retardované učí číst a psát. 

Na univerzitě zároveň probíhá výzkum, prozatím jen na zvířatech, o možnosti operativního zvýšení inteligence. Po dlouhém bádání se nakonec podaří pokusné myši jménem Algernon několikanásobně zvýšit inteligenci a nezbývá než stejným způsobem navýšit inteligenci zástupci lidského druhu, ideálně takovému, který tím navíc získá šanci na normální lidský život - a právě Charlie se univerzitním vědcům jeví jako ideální objekt.

Měnící se pravopis

Charlie dostane za úkol psát pravidelná hlášení, a to před operací, ale i po ní. Právě z těchto hlášení psaných Charlieho rukou je složený celý román. První desítky stran jsou psány příšerným pravopisem plným chyb, ale brzy po operaci nastávají podstatné změny. Charlieho inteligence vzrůstá a spolu s ní se mění celý jeho svět. Číst o tom všem přímo z první ruky samotného Charlieho je vážně zvláštní a vzrušující zážitek. Brzy se začnete ptát, kam až to může zajít? 



Kromě napínavého příběhu se mi na románu líbila skvěle propracovaná psychologie jak samotného Charlieho, tak vedlejších postav, se kterými se Charlie setkává. Dál také musím vyzdvihnout styl psaní, protože už jen z toho momentu, kdy čtete a čtete a najednou narazíte na hrubku a potom na další - a uvědomíte si proto, že s Charliem je něco špatně - vám přejede mráz po zádech. Je překvapivé, kolik toho jedno špatně zvolené písmenko vlastně dokáže.

Od povídky až k oscarovému filmu

Zajímavý byl i osud samotného románu. Růže pro Algernon totiž poprvé vyšla v roce 1959 jako povídka v The Magazine of Fantasy and Science Fiction. Díky velkým ohlasům se jí však její autor Daniel Keyes rozhodl rozšířit do podoby románu, který je čten a vydáván až do dnešních dnů. V roce 1968 v Hollywoodu vznikl snímek Charly, který získal dokonce i Oscara pro herce v hlavní roli a Zlatý Globus za nejlepší scénář. Růže pro Algernon má ale ohlasy i u nás: v 80. letech byla odvysílána rozhlasová hra Kdo je Karel Gordon a do Divadla v Celetné i v příštím roce můžete zajít na Růži pro Algernon v podání divadelního spolku Kašpar.

Růže pro Algernon pro mě tedy byla příjemným překvapením. Pokladem, o kterém jsem bůhvíproč dosud neslyšela. Charlie mě okouzlil podobně jako kdysi Forrest Gump a podobně jako on mě i ke svému závěru dojal. Za mě tedy moc pěkná knížka, kterou jsem přečetla jedním dechem a nejspíš si ji jednou přečtu znovu.


Mé hodnocení:

★★★★☆


Daniel Keyes: Růže pro Algernon
Přeložil Richard Podaný. Vydalo nakladatelství Lucka Bohemia v roce 2011, 236 stran.




Za recenzní výtisk mockrát děkuji nakladatelství Lucka Bohemia.


18 komentářů

  1. Nádherná knížka, já když jsem to četla, tak jsem vůbec nevěděla, o čem bude, tak mě to tím víc porazilo... hlavně ten konec, měla jsem z toho slušnou knižní kocovinu :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To věřím, taky mě ten konec dostal. Tušila jsem, jak to skončí, ale stejně to nakonec bylo ještě intenzivnější... :)

      Smazat
  2. Takhle knížka je skvělá. Sice už je to dávno, co jsem jí četla, ale pamatuji si ty pocity, jako by to bylo včera :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já právě pořád nechápu, jak je možné, že jsem o ní donedávna nic neslyšela! :)

      Smazat
  3. Výborná knížka, četla jsem ji několikrát a pořád je v mé topce. ;-) Z podobného soudku se mi ještě líbil Podivuhodný případ se psem od Marka Haddona (sice to není sci-fi, ale v něčem si to podobné je). ;-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky za tip, o Podivuhodném případu se psem jsem už před nějakou dobou slyšela, ale zase jsem na něj zapomněla.

      Smazat
  4. Teda, děkuj za tip. Příjemně si mě navnadila. :) Zařadím ji na dlouhý seznam "co si chci přečíst". :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Není zač! :) Tak snad se k ní jednoho dne dostaneš! ;)

      Smazat
    2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Smazat
  5. Líbí se mi recenze, jsou opravdu kvalitní. Ruší mě ale to zvýrazňování slov, odvádí mě od čtení zbytku - a já nechci letět po vypíchnutých slovech, chci číst všechno! Zajímalo by mě, jak to vnímají ostatní čtenáři...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Také by mě zajímalo, jak to vidí ostatní - jestli by to byl většinový dojem, tak to určitě změním. Já osobně zvýrazňování u ostatních autorů vítám - mám pocit, že mě to ke čtení naopak přitahuje, protože tak vidím, o co v článku jde a jestli pro mě má (nebo nemá) smysl, abych se do něj začetla. Ale každý to tak nejspíš nevnímá...
      Díky za podnět k zamyšlení, ale i za pochvalu. :)

      Smazat
    2. Možná udělat speciální článek s anketou? Tady v komentářích to ostatní čtenáři nenajdou.

      Smazat
    3. To nebude třeba. Přemýšlela jsem nad tím (a zkoumala, jak to dělají ostatní) a rozhodla jsem se, že zvýrazňovat zatím budu dál, ale v menší míře, v některých článcích třeba vůbec (viz nejnovější článek "12 tipů na knižní dárky"). Pořád si myslím, že v některých chvílích to může být na webu užitečný nástroj a zároveň oživující prvek, ale zkrátka všeho moc škodí. Ještě jednou díky za tip. :)

      Smazat
  6. Knihu jsem četla, ale ve formě pdf, kde zvýrazněná slova nebyla. Je to už dávno, co jsem s ní skončila, přesto to byl docela velký zážitek..Určitě všem doporučuji - a (ne)těšte se na konec.

    http://ordinary-silly-things.blogspot.com

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ani v tištěné knize nejsou žádná slova zvýrazněná, Wu v předchozím komentáři měl na mysli zvýrazňování slov v mé recenzi.

      A s tím koncem jsi to vystihla přesně! :)

      Smazat
  7. Nevěděla jsem, že je to i zfilmované, divadelní verzi ale doporučuju. Viděla jsem to v Celetné a brečela tam..
    Jana

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já bohužel neviděla ani film, ani divadelní hru... Ale ráda bych to co nejdříve napravila! :)

      Smazat
  8. Kamarádka si tu knížku moc vychvalovala, tak po tvé recenzi se jí asi taky mrknu na zoubek:) Na film se určitě mrknu, díky za tip:)

    OdpovědětSmazat

Oblíbené posty

Ocenění

V roce 2014 jsem měla tu čest, že můj knižní blog získal ocenění Knižní blog roku 2013. :-)

Subscribe