Follow your path

neděle, října 16, 2016

V posledním článku jsem psala o tom, jak jsem poprvé zkoušela malovat akvarelem. Po měsíci musím říct, že se mi to zalíbilo natolik, že se toho nějak nemůžu nabažit. Je to pro mě únik, tak trochu terapie a hlavně velká radost. A mám pocit, jako kdyby se mi - bez přehánění - otevíral nový svět. Jo, přesně tak, jsem z toho nadšená.

Že se do akvarelového malování zamiluju, jsem si uvědomila při vytváření tohohle obrázku s hvězdnou oblohou. Není to nic originálního, inspirovala jsem se několika obrázky na Pinterestu, protože jsem se chtěla naučit tuhle techniku... a zároveň do toho dát něco ze sebe. A povedlo se. Na Instagram jsem k téhle fotce napsala, že maluju a toulám se po hvězdách a přesně tak to bylo. Strašně ráda se dívám na hvězdnou oblohu, přemýšlím... nechávám se fascinovat. Určitě ten pocit znáte taky. A skoro stejné je tu oblohu malovat. Prostě jsem se ten večer toulala po hvězdách a úplně neskutečně jsem si celý ten proces užívala.

Strašně moc mě pak potěšilo, když mi moje sestřenice (zdravím, Jani!) napsala, co v těch mých obrázcích vidí.

Asi se mi prostě líbí tenhle typ zasněných obrázků. Něco na hraně naděje, snu, osamění a taky trochu smutku. Možná v tom vidím něco, co v tom není. Ale přišlo mi to takové brutálně romanické a křehké.

Hrozně mě baví malovat tyhle věci, protože je to pro mě ventil. Protože mluvím, aniž bych něco říkala. A je pak moc fajn zjistit, že ten, kdo se na to dívá, mi rozumí.

Some nights are longer than the others.

I have late night conversations with the moon, he tells me about the sun and I tell him about you. - S. L. Gray

Ne, nebojte, nechci aby to teď vyznělo, že ze sebe hned dělám bůhvíjakého umělce. Rozhodně před sebou vidím spoustu, spoustu prostoru ke zlepšování a spíš se s tím vším pokorně seznamuji a doufám, že to je jen začátek. Mám zkrátka dojem, že je tohle pro mě v tomhle momentu správná cesta. Že mě baví se ve volných chvílích vzdalovat komerčním a virtuálním světům ~~(kterým ovšem vděčím za to, že mám z čeho žít, že jo)~~, osobním trablům i radostem a jen tak si... rozpouštět své pocity na papíře. A jestli v tom najde něco blízkého i někdo další, tím jen lépe.

Tuhle kočku jsem malovala na zakázku, podle fotky, a bude věnována jako dárek. Tak snad obdarované udělá radost. Já s ní strávila několik hodin a cvičila si na ní akvarelovou techniku.

A na závěr ještě jedna rychloskica. Původně jsem ji ani nikam nechtěla dávat, ale nakonec si říkám... proč ne.

Co na obrázky říkáte? A jste pro, aby se tu "obrázkové" články objevovaly častěji? Do budoucna chystám malovat například i něco s knižní tematikou, tak snad si přijdete na své. :) No, dejte mi vědět do komentářů a zatím se mějte krásně.