A jen pro pořádek: pořadí knih je čistě náhodné.
Četli jste některou z nich? Dejte vědět do komentářů. :-)
|
#1 Jak jsem sebrala odvahu
Barbora Štastná Připadá mi, že knihy Báry Šťastné vycházejí snad přesně podle toho, co si zrovna potřebuju přečíst. Její první Šťastná kniha mi před pár lety pomohla vyhrabat se z prosmutněného období a úplně nenuceně mi tehdy připomněla, oč v životě vlastně běží. Jak jsem sebrala odvahu pro mě potom byla skvělá nadstavba, taková Šťastná kniha pro pokročilé. Doporučuji všema deseti. |
#2 Osamělost prvočísel
Paolo Giordano Tu jsem četla loni v létě. Tahle tenká knížka se okamžitě vyhoupla do mé pomyslné sbírky vyvolených knižních skvostů, protože číst ji byl jednak literární zážitek a jednak mi je strašně blízká svou základní myšlenkou. Jako kdyby Paolo Giordano sepsal a pojmenoval to, co i já samotná občas cítím. Je to smutné, deprimující, ale tak krásné, že to stojí za přečtení. |
|
#3 Nastavení mysli
Carol Dwecková Nastavení mysli jsem nejdřív vůbec nechtěla číst. Připadalo mi, že je to pro mě vcelku zbytečná psychologická příručka, vhodná možná tak pro učitele nebo pečlivé rodiče. Jenže najednou jsem ji držela v ruce a četla první stránky. A nakonec z toho bylo dokonce jedno z nejzajímavějších čtení uplynulého roku, díky kterému jsem si uvědomila hromadu věcí a přehodnotila spoustu svých názorů o sobě i lidech obecně. Jestli vás alespoň trochu zajímá psychologie a využívání lidského potenciálu, jděte do ní. |
|
#4 Alchymista
Paulo Coelho Coelhovi jsem se dlouho vyhýbala pro jeho ne zrovna pěknou pověst v rámci literární kritiky. Ale bylo to zbytečné, minimálně u Alchymisty ano. A nejspíš si od něj přečtu i něco dalšího, abych si udělala ucelenější názor. Spíš než jako literární dílo jsem Alchymistu četla jako seberozvojovou a symbolickou knihu, která má v sobě hodně zajímavých myšlenek, díky kterým můžete vnímat svůj život najednou o dost jinak. A jako taková je skvělá. Navíc je čtivá, napínavá a povzbuzující... Zkrátka obohacující čtení a příval optimismu. Nedoporučuji cynikům, ti budou trpět, snílkům ale všema deseti. |
#5 Rodinné štěstí
Lev Nikolajevič Tolstoj Tohle byla první knížka, kterou jsem si přečetla po dlouhé době jen tak pro zábavu, a ne do práce. Koupila jsem si ji v antikvariátu, je stařičká, polorozpadlá a hrozně mě bavilo ji číst, zvlášť po té záplavě knižních novinek a braků, kterými jsem se prodírala měsíce před tím. Tolstoj je moje krevní skupina, už jsem to cítila při čtení Anny Kareniny, a tímhle krátkým kouskem o lásce mě o tom opět přesvědčil. Těším se na Vojnu a mír a vůbec další jeho díla. |
#6 Body Book
Cameron Diaz Od ruského realismu rovnou ke Cameron Diaz! Jo, podobné kontrasty mě baví. Ač by se to na první pohled mohlo zdát, Body Book není další kniha o hubnutí a dietách. Je to zábavně napsaná učebnice a taky příručka o lidském těle a jeho fungování. Pokud jste občas frustrovaní ze všech těch mnohdy protichůdných lifestylových rad z různých médií, po téhle knize už v tom všem budete mít jasno. Navíc vám všechna ta "suchá fakta" předává přátelská a neuvěřitelně pozitivní Cameron Diaz ( |
#7 Zázračný úklid
Marie Kondo Ne že by po přečtění téhle knížky ze mě byla bůhvíjaká pořádnice, tenhle efekt se nekonal. Díky Marii Kondo mě ale teď už definitivně okouzlil princip minimalismu, a to pro mě bylo velké wow. Už jsem k němu sice tíhla dřív, ale až teď jsem si více uvědomila jeho podstatu a začal mi být mnohem bližší. Více teď přemýšlím o tom, co si kupuji, a o tom, co skladuji doma. Zbavila jsem se spousty věcí. Mít míň je víc. Akorát to zatím nedovedu aplikovat na knížky, boty, šaty... Takže pravý minimalista ze mě stejně nikdy nebude. |
#8 Think Like an Artist
Will Gompertz Tohle byl můj suvenýr z Londýna. Je to podle mě přímo dokonalá knížka, velká inspirace a taky jeden z faktorů, které mě dokopaly k tomu, abych se zase pustila do tohohle blogu, do kreslení a dalších věcí. Jen zatím nevyšla česky, ale doufám, že to nějaký osvícený nakladatel brzy napraví. Pokud bych si za ten rok měla přečíst jen jednu knihu, vybrala bych si tuhle. |
#9 Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr Když jsem si přečetla "Světla", pěla jsem na ně ódy, kudy jsem chodila. Jedná se o nádherný historický román ze druhé světové války a můj ucelenější pohled na něj si můžete přečíst v recenzi, kterou jsem napsala pro Dobré knihy. Je to sice pořádně tlustá bichle, ale stojí za to. |