Robokalypsa: varovný pohled do budoucnosti

středa, února 27, 2013

Roboti, kteří se snaží ovládnout lidstvo, jsou zkrátka tématem, které ze světové sci-fi literatury jen tak nevymizí. Vize, kterou poprvé v roce 1920 v dramatu R.U.R. nastínil Karel Čapek, se s rozvíjejícím se robotickým inženýrstvím zdá být každým rokem méně utopická. Umělá inteligence se dnes stává realitou a člověk je moderními technologiemi obklopován na každém kroku.

Co se ale stane, když umělá inteligence (tedy program schopný samostatného myšlení, učení i sebezdokonalování) obrátí všechny tyto moderní vymoženosti, které si člověk sám sestrojil, proti němu samému? Má živoucí tvor ve své křehké lidské schránce proti chladnému a dokonalému stroji vůbec nějakou šanci?

Daniel H. Wilson, autor románu, získal na americké Carnegie Mellon University doktorát Ph.D. z robotiky. A právě díky jeho širokým znalostem oboru je Robokalypsa, která v USA vyšla poprvé v roce 2011, plná aktuálních vědeckých i technologických poznatků, což románu přidává na jeho naléhavé autentičností.

Roboti z filmů (Terminátor 3 a Já, robot)
Technické reálie ale zdaleka nejsou tím jediným, co je na knize výjimečné. To, čeho si zvláště cením, je její hlavní myšlenka, která je fascinující, ale zároveň i krutá. Nastíněna je hned zpočátku románu samotným Archontem, nejvyšším článkem řetězce umělé inteligence, která se rozhodne ovládnout svět:
"Vy lidé jste biologické stroje vytvořené k tomu, abyste vyráběli ještě sofistikovanější nástroje. Došli jste až na vrchol evoluce vlastního druhu. Životy všech generací před vámi, vzestupy a pády národů, každičké růžové, plačící nemluvně - všechno to vedlo sem, k tomuto okamžiku, v němž jste naplnil osud lidstva a stvořil svého nástupce. Váš čas vypršel. Splnili jste to, k čemu jste určeni." (Robokalypsa, str. 23) 

Evoluce podle něj neskončila lidským druhem, jsme totiž ve své podstatě jen dalším mezičlánkem, jehož rukou bude sestrojena dokonalejší "rasa", roboti s umělou inteligencí. To je základní myšlenka, se kterou Archos přichází a pod jejíž záštitou hodlá vyhladit lidstvo. Roboti ve Wilsonově románu se mnohdy svými praktikami i vizemi podobají nacistickému systému: představy o nadřazenosti a nutnosti vyhlazení "podřadného druhu", pracovní a vyhlazovací tábory i lidé přejmenovaní na číselné kódy - to všechno svědčí o autorově inspiraci historií 20. století.

Zajímavý je i způsob výstavby celé knihy - skládá se z mnoha krátkých kapitol, které různým stylem popisují průběh války (jednou se jedná o popis záznamu bezpečnostních kamer, jindy zas o deníkové zápisky apod.). Touto osvěžující formou Wilson opět navazuje na Karla Čapka, který podobným způsobem sestavil román Válka s mloky. 

Tím ale výčet pozitivních bodů dle mého názoru končí. 

Je škoda, že autor hned na začátku odhalí, jak celá válka robotů a lidí skončí. Hned z první kapitoly vyplývá, že přestože lidstvo mělo namále, dokázalo roboty nakonec porazit. Inu, je sice milé, že nám tím autor ušetřil trápení, na druhou stranu tím tento "sci-fi technothriller" (jak stojí na přebalu) začne postrádat to, bez čeho se žádný thriller neobejde, a to napětí. Zkrátka už od začátku nemáte o své postavy strach, nejste napjatí, ani nedočkaví, protože už víte, že to dobře dopadne. A to je hlavní kámen úrazu celé knihy.

Dalším problémem může být to, že každá z krátkých kapitol má jiné hlavní hrdiny. Mnohé se objevují i v dalších fázích románu, ale některé tam jsou zřejmě jen pro ilustraci, což může ztížit čtenářovu orientaci. Také se dost různí úroveň jednotlivých kapitol - některé jsou vystaveny nápaditě a skutečně stojí za přečtení, jiné ale obsahují dlouhé pasáže plné zbytečných odstavců, bez kterých by se román snadno obešel. Navíc jsem v příběhu narazila i na několik nevysvětlených nesrovnalostí v chování robotů i lidí, které čtenářský zážitek z knihy rovněž nevylepší.

Robokalypsa je zajímavým i fascinujícím čtením, které může zaujmout nejen čtenáře sci-fi literatury, nicméně k dokonalosti jí ještě mnohé chybí. Třeba se ale ještě dočkáme její vylepšené verze na filmovém plátně, oscarový Steven Spielberg totiž chystá její filmové zpracování.

Mé hodnocení:





Daniel H. Wilson: Robokalypsa
Vydalo nakladatelství Knižní klub v roce 2013, 376 stran.


Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Martinus.cz.

3 komentářů

  1. R.U.R. asi už nic nepřekoná, ale Robokalypsu si chci už dlouho pořídit. Díky za připomenutí a skvělou recenzi.
    Vivi

    OdpovědětVymazat
  2. R.U.R. jsem četla v maturitním seznamu děl k maturittě xD. To se mi líbilo;). Takže určitě i tohle by mohlo být zajímavé;)

    OdpovědětVymazat

Oblíbené posty

Ocenění

V roce 2014 jsem měla tu čest, že můj knižní blog získal ocenění Knižní blog roku 2013. :-)

Subscribe