Buzíčci - skutečně nevšední sbírka povídek

čtvrtek, září 26, 2013

Buzíčci. Ten název přitáhne váš pohled, aniž byste vlastně chtěli. Při bližším prozkoumání knihy zjistíte, že je to sbírka povídek od českého autora a že skvělá obálka i typografie jsou dílem Martina Peciny. Vypadá to na provokativní čtení, ale anotace i prostý fakt, že knihu vydalo nakladatelství Host, slibují, že slovo provokativní tentokrát nebude synonymem pro laciný. 

Do této knihy jsem se tedy pouštěla s jedinou otázkou: jsou Buzíčci další ukázkou touhy po senzaci, nebo kvalitním literárním dílem?

Autor Jan Folný, který pochází z Karlových Varů a v současnosti žije Londýně, knihu pojal jako velmi netradiční sbírku povídek, která se ale vymyká rovnou v několika ohledech. Prvním z nich je bezesporu téma knihy.


Ačkoli homosexualita v literatuře není ničím neobvyklým a dávno není vnímána jako snad šokující tabu, tato kniha ji ukazuje v odlišném, komplexnějším světle - v syrových, nihilistických i dojemných odstínech. V jedenácti povídkách zobrazuje jedenáct různorodých osudů gayů, lesbiček nebo jejich blízkých. Velmi povedené je na sbírce i to, že postavy, které se vyskytnou v jedné povídce, se vynořují i v dalších částech knihy, takže povídky působí provázaně, a vlastně se tak vymykají svému žánru.

Postavy v povídkách jsou dost různorodé - od spokojeného lesbického páru až po osamělé mladíky hledající útěchu v náhodných sexuálních známostech. Prostor dostanou třeba i stárnoucí pánové rekapitulující svůj život, ve kterém si nechtěli přiznat, že je s nimi něco "jinak". Každá z povídek je přitom psaná jinou formou, a to přesně tak, aby se co nejlépe hodila ke svému příběhu.

To hlavní je pod povrchem

Sbírku otevírá povídka Buzíčci, která má očividně za úkol čtenáře hned na úvod znechutit pořádnou sprškou toho nejhoršího, co můžete ve světě pražských homosexuálů potkat. Když ale rozdýcháte první příběh, jehož protagonistou je povrchní, sobecký a nevděčný egoista posedlý vlastní pseudoslávou, můžete si být jisti, že jste zvládli zkoušku ohněm, a čeká vás mnohavrstevnaté čtení, které vás do jedenácti krátkých příběhů dokonale vtáhne.

Určitá povrchnost a zvrácenost na vás dýchá sice ze všech těch smutných osudů, ale jedná se naštěstí jen o slabou ozvěnu prvního z nich. Ukazuje se, že za vším tím pozlátkem, za fotografiemi z online seznamek a náhodnými známostmi se většinou skrývá smutek, touha po štěstí a strach ze samoty. Ačkoli tedy postavy Buzíčků a jejich životy působí jako okázalé přehlídky marnotratnosti, právě ty tóny pochybností a zmaru jim dodávají na patřičné hloubce, která alespoň v mých očích z obyčejné sbírky povídek dělá opravdové literární dílo, které si zaslouží pozornost. Ne pro své neobvyklé téma, ale pro nádherné vykreslení lidských osudů.

První příběh, který mě do knihy skutečně vtáhl, byla třetí povídka s názvem Supertalent, při které jsem si poprvé uvědomila všechno to, co jsem napsala v předešlém odstavci. Za nejvydařenější ovšem považuji povídku Neviditelný, při které chvílemi až běhá mráz po zádech a která patří k tomu nejlepšímu, co jsem v poslední době četla. 


Flirt se čtenářem

Kniha je kromě zajímavých příběhů bohatá i na skryté hříčky autora se čtenářem, které ji povedeně ozvláštňují a dodávají jí další rozměr. Ať už to je malý Honzík, školou povinný syn dvou lesbických matek, který se pod školní slohovou práci podepíše jménem Jan F., nebo postavy, které se vynořují ve vícero povídkách, či dokonce zvláštní shody reálií z povídek s několika málo známými fakty ze života autora Jana Folného, které naznačují, že by Buzíčci možná mohli být obrazem reálných lidí. Všechny tyhle drobné postřehy, které pozornému čtenáři nemají šanci uniknout, jsou jakýmsi pomrkáváním na čtenáře, který díky tomu může v knize hledat další skryté roviny.

Ano, přiznávám, že negativa hledám marně. Buzíčkům nedokáži vytknout nic, protože ačkoli je v knize hodně negativního, nic z toho tam autor neumístil omylem. Není to kniha pro každého, ale o to cennější bude pro ty, kteří si ji oblíbí. Buzíčci jsou dost nevšední povídkovou sbírkou. K dobru jí navíc svědčí i fakt, že se autor dokázal odpoutat od jakéhokoli hodnocení a tendenčnosti, byť by k tomu téma mohlo svádět. Jan Folný ve své knize naštěstí nehodnotí společnost a ani neagituje za sexuální menšiny.

A odpověď na mou otázku, jestli jsou Buzíčci touhou po senzaci, nebo kvalitním literárním dílem?
Jsou obojím. Literárním dílem i touhou po senzaci, což se nakonec ukázalo jako povedená kombinace.


Mé hodnocení:

★★★★★


Jan Folný: Buzíčci
Vydalo nakladatelství Host v roce 2013, 253 stran.



Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Martinus.cz.



11 komentářů

  1. Úžasný, úplně se stydím, že jsem sem delší dobu nezavítala, protože každá Tvá recenze je zároveň skvělý tip na knížku, opět mě to moc zaujalo, díky, jsi nej!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, děkuju. :) Já tu během září stejně skoro nic nového nepřidala, takže jsi o moc nepřišla.

      Vymazat
  2. Skvělá recenze. takové úžasné nahlédnutí a prostě...:) ještě toho umím opravdu málo:-)
    Díky za tip!

    OdpovědětVymazat
  3. "Ačkoli tedy postavy Buzíčků a jejich životy působí jako okázalé přehlídky marnotratnosti, právě ty tóny pochybností a zmaru jim dodávají na patřičné hloubce.." ...úplně perfektně řečeno. A vůbec úplně perfektní recenze.

    OdpovědětVymazat
  4. To zní velice slibně, určitě si knihu zapíšu do seznamu "co bych si chtěla v budoucnu přečíst." Jen mě tak napadlo - nevíš, jestli je autor knihy homosexuální orientace? Docela by mě to vzhledem k její tématice zajímalo :-) Přece jenom detailní náhled do světa homosexuálů bude vyžadovat velmi blízkou zkušenost, když ne vyloženě osobního rázu, pak alespoň přenesenou skrz přátele a nebo rodinu. Jinak bravurně napsaná recenze, ale to již tu zmínili i jiní :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se domnívám, že je. Ale vyloženě osobní zpověď jsem samozřejmě nečetla, takže těžko říci. Díky za komentář! :)

      Vymazat
  5. Koukám na ně asi už měsíc v knihkupectví, téma homosexuality mě vždy zajímalo, protože moji nejlepší kamarádi jsou hodně často gayové. Díky za recenzi, teď už vím, co si budu přát k Vánocům

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemáš zač, tak snad se ti bude taky líbit. ;) Díky za komentář.

      Vymazat
  6. Na knížku jsem nedávno náhodou narazila v knihovně, a jelikož jsem jí tu zahlédla, tak jsem si jí vypůjčil a musím říct, že mě uchvátila, takže děkuji za doporučení! :)

    OdpovědětVymazat

Oblíbené posty

Ocenění

V roce 2014 jsem měla tu čest, že můj knižní blog získal ocenění Knižní blog roku 2013. :-)

Subscribe