Tampa: Lolita naruby?

středa, června 18, 2014

Před pár týdny vyšla v Odeonu dosti kontroverzní knížka, a to literárně vytříbený debut jménem Tampa od Alissy Nutting. Hlavní hrdinkou je šestadvacetiletá učitelka se slabostí pro čtrnáctileté chlapce, a právě díky téhle problematice a stylu je román přirovnáván k Nabokově Lolitě. A protože Lolita je světlo mého života, žár mých slabin... má oblíbená kniha, bylo jasné, že dříve či později si tohle tvrzení sama ověřím.

Příběh začíná tím, že se mladá a krásná Celeste chystá učit literaturu na místní "high school", což považuje za svou vysněnou práci. Na své osmáky se těší celé letní prázdniny ovšem z docela jiných důvodů, než by se dalo očekávat. Je sice vdaná za přitažlivého a úspěšného policistu, ale sňatek s ním byl pro ni čistě praktický tah a její veškeré (a navíc pečlivě utajované) touhy patří chlapcům kolem čtrnácti let, tedy takovým, kteří už nejsou vyloženě dětmi, ale muži dosud také ne. 


"Mně osobně je šestadvacet, a vlastně jsme tedy vcelku vrstevníci. Jenomže jakožto jednatřicátník se nachází asi tak sedmnáct let za územím mých sexuálních zájmů."
 - Celeste o svém manželovi (Tampa, str. 5)

Žádného Humberta v sukních nečekejte

Brzy si vytipuje chlapce Joshe, hezkého, sympatického, ale také dostatečně skromného, aby měla jistotu, že jejich tajemství nevyzradí. Postupnými krůčky a náznaky se jí ho povede svést a jejich utajovaný vztah podobně jako v Nabokově Lolitě nabírá na obrátkách. Co se ovšem od Lolity opravdu výrazně liší, je charakter hlavní postavy.

Humbert Humbert Lolitu miloval a nemohl si pomoci, zvlášť když ona sama byla ten, kdo druhého trýznil a pokoušel. Ačkoli čtenář Humbertovo počínání možná neschvaloval, dokázal mu porozumět a mít pro něj pochopení. Celeste je ale jako postava dost odlišná - kromě zalíbení v teenagerech je totiž přímo posedlá svými sexuálními zážitky a vlastně veškeré její počínání i myšlenky míří právě tímto směrem. Žádné mravní dilema, vnitřní rozpor nebo snad zamilovanost neočekávejte. Celeste je sice nadmíru empatická, díky čemuž dokáže zahrát pro okolí jakékoli divadlo, zároveň je ale chladná a neschopná citu, takže za každým jejím jednáním se vždy ukrývá kalkul.

Tampa bez přebalu
Nejdříve jsem z Tampy byla zklamaná, protože jsem si od ní slibovala Humberta v sukních, ale místo toho se mi dostalo chladnokrevné erotomanky v těle blonďaté topmodelky. Jakmile se ale příběh rozeběhl a Celestino svérázné uvažování (které se točí hlavně kolem sexu, vlastní krásy, mladých hošíků a pohrdání vlastním manželem) zevšednělo, tak mě tahle knížka začala dost bavit. Není totiž dobrá proto, že je jako Lolita, ale je dobrá pro mnoho dalších důvodů, které s Lolitou nemají nic společného.

Víc než jen erotický román

Alissa Nutting se ukázala jako dobrá vypravěčka. Přestože vás už na začátku zarazí tím, že je Celeste fakt hodně zvrácená a že její sexuální představy i činy tvoří podstatnou část knihy, má celý román rozhodně dost daleko od erotických románů typu Fifty Shades, protože je za tím vším i výrazný příběh s hlubším významem. Postupně zjišťujete, že Celeste není jen chladná a vypočítavá, ale že je zkrátka sociopat a v některých chvílích z ní až mrazí. Vedlejší postavy, ať už je to její manžel, vyhlédnutý Josh, jeho otec nebo další postavy ze školy... všechny jsou vykresleny hodně zdařile a reálně. Ačkoli je vidíte pouze skrze povrchní Celestinu optiku, stejně si na ně dokážete utvořit svůj názor.


Tampa je zajímavá i díky tomu, že podobně jako Lolita nabízí další pohled na složitou problematiku pedofilie. Z hlediska zákona i z hlediska morálky je Celeste jednoznačně vina a kniha samotná se nesnaží tenhle fakt nijak zlehčovat. Ovšem všechno to má i svou druhou stránku... Který čtrnáctiletý kluk by s radostí nevyužil šance, kdyby se mu nabízela krásná mladá učitelka? A může mu snad sexuální zážitek s vysněnou ženou způsobit nějaké trauma? Z příběhu totiž vyplývá, že vlastně ne. Že trauma, které si z toho ten smutný mladý Josh nakonec odnáší, netkví v onom odsuzovaném věkovém rozdílu, ale v tom, že Celeste mu zlomila srdce. A to je jen jedna z věcí k zamyšlení.

Závěrem

Tampa se vám bude líbit, pokud máte rádi příběhy s antihrdiny v hlavních rolích, máte silnější žaludek a rádi čtete mezi řádky. Z literárního hlediska je to skvělé dílo, navíc ve vás zanechá spoustu podnětů k zamyšlení... Jen může chvíli trvat, než si zvyknete na to, jak vypadá svět očima někoho, jako je právě Celeste. 

Mé hodnocení:

75 %


Alissa Nutting: Tampa
Přeložil Martin Pokorný. Vydalo nakladatelství Odeon, 224 stran.


Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji knihkupectví Martinus.cz.


19 komentářů

  1. Na Tampu som sa už pozerala, ale práve som nevedela, či by som zvládla Celeste. Predsa len, podľa toho, čo som sa o knihe dočítala, je je pohľad zvrátený celkom dosť. A síce sa mi tvoja recenzia páčila, ale stále neviem, či je to kniha pre mňa :) Asi by to chcelo kúsok si prečítať :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Určitě se na to někdy podívej, i krátká ukázka napoví, jakým způsobem je to psáno... v tomhle je celá kniha dost "konzistentní". :)

      Smazat
  2. Už mi čeká v poličce... Recenze mi ještě víc "naladila" :) Jsem moc zvědavá jak mi sedne...

    OdpovědětSmazat
  3. Tampu jsem četla před 2 týdny a mám na ní úplně odlišný názor. Podle mě to bylo hrozné. Ještě teď, když si na knihu vzpomenu, tak se mi chce zvracet. Asi neumím číst mezi řádky :/ :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já to měla prvních cca 100 stránek podobně, dokonce jsem tu knížku ani nechtěla dočíst, byla jsem z Tampy dost zklamaná. Ale nakonec jsem na to začala koukat jinak... že hlavní hrdinka je zkrátka sociopat, že je to román o zkaženém, nemocném člověku a i skrz jeho pokřivenou realitu je možné vyprávět příběh, sestavit tak zajímavé postavy, jako byl třeba Josh. V literatuře (v naturalismu, symbolismu...) se používal odpor probouzený ve čtenáři jako literární materiál a tak jsem to i začala brát. Asi mám silnější žaludek, než jsem si původně myslela. :))

      Smazat
  4. O této knize jsem nikdy předtím neslyšela, ale určitě jsi ji přečtu. Velice jsi mě nalákala, protože mě již dlouho fascinují díla, která se zabývají hrdiny, jejichž myšlení je nějakým způsobem zvláštní, jiné, ať už dobrým nebo špatným. Navíc Tampa z tvého článku vychází jako kniha, která na člověka dokáže zapůsobit a vyvolat emoce, takže by byla škoda nechat si ji ujít. :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Emoce rozhodně vyvolává, snad se ti to bude líbit. Chce to ovšem pořádně se obrnit. :))

      Smazat
  5. Tak tuhle knížku si musím rozhodně přečíst, podle tvojí recenze je napsaná přesně pro mě. Mám tenhle typ knih ráda, kdy nevíš, jestli máš být zhnusená nebo jestli máš hlavní postavu obdivovat.

    OdpovědětSmazat
  6. Tedy nemohu říct, že by mě kniha nezaujala - pedofilie, učitelka-sociopatka...nejsou to nijak esteticky krásná témata, ale rozhodně v člověku probudí emoce. Na druhou stranu si nejsem jistá, kolik toho při čtení dokážu snést a kolik toho jsem schopna hlavnímu hrdinovi odpustit. V první řadě si určitě přečtu tu Lolitu (stydím se, že jsem se k ní ještě nedostala, ale je to tak)...a pak uvidím :) Skvělá recenze jako vždy a opět děkuji za zajímavý tip :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju. ;) Lolitu si určitě někdy přečti, není to sice úplně snadné čtení, ale myslím si, že zrovna tobě by se mohla líbit. :)

      Smazat
  7. na tenhlete román bych si počkal, až by byl zfilmovaný (mezi mými knihami mám většinou odborné a ne romány)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Popravdě, tuhle knížku si neumím představit zfilmovanou...

      Smazat
  8. Prvně musím pochválit skvělou recenzi, ale knihu si asi nepřečtu - Lolitu jsem sice četla a líbil se mi Nabokův styl psaní, avšak její tématika mě příliš nezaujala, takže tohle dílo asi nebude nic pro mě :)

    OdpovědětSmazat
  9. Na Tampu se zatím nechystám, ačkoli zní víc než zajímavě. Zato si snad brzy přečtu Lolitu a jak tak čtu tvoji recenzi, začínám se stydět, že jsem ji ještě nečetla :D

    OdpovědětSmazat
  10. Nie som si úplne istá, ale ty si Humberta Humberta nevnímala ako antihrdinu? Ako chladnokrvného erotomana? Nehovoriac o tom, že si pochopila Lo ako pokušiteľku? Pýtam sa len preto, že sa dosť často stretávam s čitateľmi, ktorí Humbertovi sadli na lep. Čo samozrejme len potvrdzuje autorovu genialtu. Alebo ako vnímaš Humberta?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nevnímám ho jako hrdinu, ale - i když by si to zasoužil - ani jako antihrdinu. Genialitu autora vidím v tom, že dokázal napsat Humberta tak, že i když ho čistě na základě faktů vnímám jako morálně špatného člověka, zároveň si nemůžu pomoct, ale umím se do něj vcítit a pochopit to. Tu jeho touhu, tu jeho motivaci. Cítit porozumění k někomu, koho zároveň odsuzuju. A Lo samozřejmě byla oběť, to beze sporu. Ale byly chvíle, kdy toho využívala, kdy naopak Humberta sama pokoušela. Na tom románu mě fascinovalo právě tohle, že ty škatulky oběť-viník jsou sice objektivně na první pohled zřejmé, ale v průběhu příběhu se ta hranice ztrácí a ty ostré škatulky zkrátka spolehlivě nefungují.
      Díky za zajímavý dotaz, Lolitu rozebírám hrozně ráda. :)

      Smazat

Oblíbené posty

Ocenění

V roce 2014 jsem měla tu čest, že můj knižní blog získal ocenění Knižní blog roku 2013. :-)

Subscribe